Libor Knězek vyprávěl o své rodné krajině, rodičích a celoživotní lásce ke knihám, k níž ho přivedl otec, jež vlastnil osobní knihovnu s desetitisíci svazky. Maminka byla výtvarná umělkyně, která nějakou dobu žila v Paříži, kde tvořila obličejové masky a postavy známých lidí.
„Doma jsme z tohoto pařížského období měli Charlieho Chaplina v životní velikosti,“ zavzpomínal Knězek. Podle svých slov ale matčin talent nepodědil, naopak mu musela pomáhat s výkresy do školy. „Odmalička jsem tíhnul spíše ke světu literatury, tak jako můj tatínek,“ řekl významný autor, který vystudoval literární vědu a estetiku na Karlově univerzitě.
Když popisoval krásy Frenštátska, účastníci besedy poslouchali téměř se zatajeným dechem. Díky poutavému vyprávění měli možnost přenést se do romantické krajiny Knězkova dětství, která do velké míry ovlivnila jeho vlastní tvůrčí dráhu. Za knihu Ve Frenštátě mají rádi poezii získal dokonce cenu Egona Erwina Kische. Je rovněž nositelem Ceny hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase.
„Libor Knězek je významný autor a vědec, ale hlavně neskutečně milý člověk a dobrý učitel. Bylo pro nás velkou ctí, přivítat ho v knihovně a představit našim čtenářům,“ řekl Petr Cestr, ředitel krnovské knihovny a svého času Knězkův student.
BARBORA KLEČKOVÁ
