Na programu dnešního pondělního zasedání vlády je také seznam třiceti osmi kandidátů na prohlášení za Národní kulturní památku. Kandidátem je také část krnovské Karnoly, konkrétně budova bývalé přádelny s unikátní vzorkovnou – dezinaturou.

Budova přádelny s dílnou na vývoj nových vzorů látek - dezinaturou skrývá strojní vybavení, na kterém lze sledovat vývoj textilních strojů během uplynulých dvou století.

V dobré společnosti

Karnola, která je také známá pod původními názvy továrna Alois Larisch nebo Larisch a synové, se dostala na seznamu potenciálních Národních kulturních památek (NKP) do opravdu vybrané společnosti.

Společně s ní se o statut NKP uchází například archeologické naleziště Dolní Věstonice, ze kterého pochází nejslavnější umělecké dílo paleolitu věstonická Venuše, lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních, kostel v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů, dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě, park a zámek v Průhonicích nebo zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky.

Z technických památek je na seznamu například železniční motorový vagon Slovenská strela ze 30. let minulého století. V současné době je NKP například i bruntálský zámek. „Všechny zařazené nemovité i movité kulturní památky prošly odborným hodnocením s výsledkem, že jde o nejvýznamnější součásti našeho kulturního dědictví,“ zdůvodňuje návrh vládě ministerstvo kultury.

Národní kulturní památku může vyhlásit jen vláda

Pokud bude stanovisko vlády k návrhu ministerstva kultury kladné, bude mít Česko od 1. července 2010 již celkem 274 národních kulturních památek. Status kulturní památky přiznává ministerstvo kultury, zatímco národní kulturní památky v mnohem přísnějším režimu ochrany vyhlašuje vláda.

Změna statusu památek sice nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, ale znamená například, že veškeré zákroky a úpravy těchto pěmětihodností musí zohledňovat požadavek na zachování co nejvyšší autentičnosti. Také případné sankce jsou u NKP podstatně vyšší, až do čtyř milionů korun. Všichni kandidáti včetně Karnoly již nyní jsou kulturními památkami a ministerstvo kultury se na jejich správě a údržbě podílí.

„Město Krnov, které je vlastníkem této nejcennější části areálu továrny Larisch a synové, si je vědomo výjimečnosti průmyslové architektury, technického mobiliáře i archivu vzorkovny. Je na tom založen také projekt města na využití objektů pro vybudování muzea textilnictví. Prohlášení části areálu za národní kulturní památku je důležitým krokem, který přispěje k posílení zájmu o záchranu jedinečného dokladu industriální historie Slezska,“ komentovala zařazení Karnoly na seznam potenciálních NKP starostka Krnova Renata Ramazanová.

Výjimečná vzorkovna

„Dílna vzorkovny dezinatura, v níž se navrhovaly vzory vyráběných tkanin pro jednotlivé sezony, je unikátem. Je dochována ve stavu „posledního pracovního dne“ s funkčním hlavním a i pomocným technickým zařízením, s rozpracovanými vzory a také s bohatou sbírkou vzorníků látek, z nichž nejstarší pochází ze 70. let 19. století,“ popsala dezinaturu Michaela Ryšková v publikaci Sdílné město, kterou vydal Národní památkový ústav.

„Zařízení dílny tvoří dva prstencové skací stroje, útkový soukací stroj, dva ruční žakárové tkalcovské stavy, dva mechanické člunkové a dva mechanické žakárové tkalcovské stavy, vytloukací strojky pro vzorovací karty ke stavům, dřevěné snovadlo, stoly pro sešívání karet a další. Stáří jednotlivých strojů se dosud nepodařilo přesně určit, ale budova, ve které se dílna nachází, byla vystavěna v roce 1900,“ píše dále Michaela Ryšková o podobě krnovské dezinatury v publikaci Sdílné město.