V Krasově v kostele přivítala starostka Kateřina Lorišová místní i německé rodáky, kteří společnou modlitbou uctili odkaz Josefa Schinzela.
Ten se narodil v Krasově před 150 lety. Je pochován v rodinné hrobce hned vedle krasovského kostela. Příběh vesnického hocha, který to dotáhl až na biskupa, je zajímavý tím, že nepodlehl národnostním třenicím Čechů a Němců. Byl známý sociálním cítěním a solidaritou s dělníky, ale nevěřil vábení komunistů ani nacionalistů.
Schinzel usiloval o organizaci křesťanského dělnického hnutí, aby vytvořilo protiváhu sílící komunistické ideologii zacílené na dělníky. V závěru svého života se stavěl také proti ideologii nacistické.
K obsazení Československa německou armádou došlo 15. března 1939, přesně v den 70. narozenin Josefa Schinzla. Tato událost a následné vypuknutí války jím hluboce otřásly. To se projevilo také podlomeným zdravím.
„Ještě si z mládí vybavuji Schinzelův pohřeb v roce 1944,“ uvedl v krasovském kostele pamětník Kurt Schmidt.
S Josefem Schinzelem je spojena také zajímavá záhada. V roce 2007 se objevila zpráva, že pan Zdeněk Lhotský při výkopových pracích u svého domu ve Starém Bohumíně našel pamětní desku se jménem Josef Schinzel. Byl na ní nápis v němčině: „V tomto domě se 15. 3. 1869 narodil S. E. Dr. Josef Schinzel – olomoucký světící biskup.“
Protože na desce chybí zmínka o úmrtí, pravděpodobně byla umístěna na Schinzelově rodném domě v Krasově ještě za jeho života. Proč byla sejmuta a jak se dostala do Starého Bohumína, zůstává záhadou. V roce 2012 desku převzal Obecní úřad v Krasově.
Životopisná data Josefa Schinzela:
- 1869 narozen v Krasově u Krnova - 15. března 1869
- 1888 maturitní zkouška v Kroměříži
- 1892 kněžské svěcení v Olomouci a primice
- 1892 – 1898 Svitavy
- 1898 – 1907 Moravská Ostrava
- 1907 – 1914 profesor v Kroměříži
Od roku 1915 působil v Olomouci jako kanovník, probošt a světící biskup.
- 1913 – 1918 předsedou Zemského svazu křesťanských Němců na Moravě
- 1913 – 1927 prezidentem Svazu spolků německé katolické mládeže olomoucké arcidiecéze
- 1935 - Podílel se na zorganizování celostátního katolického sjezdu v Praze. Zúčastnilo se ho 350 000 katolíků všech šesti národností žijících v Československu. Bylo mezi nimi i 50 000 katolíků německé národnosti.
28. července 1944 zemřel v Olomouci.