Výtvarná tvorba se běžně používá jako účinný nástroj při léčbě například duševních onemocnění. Pro mnohé uživatele služeb Slezské diakonie v Krnově není jen součástí povinné arteterapie, stala se jejich individuálním koníčkem a některé práce by si bezesporu zasloužily putovat na nějakou prestižní výstavu.
„Jedna z klientek neumí ani číst, ani psát. Přesto má neobyčejnou obrazovou paměť a výtvarné nadání,“ ukazoval obdivně výsledky jejího tvoření Jan Kuba, dramaturg programu v krnovské čajovně. „Tuto sošku viděla za výkladem jednoho klenotnictví. Přišla domů a začala malovat,“ vyprávěl Kuba.
I s portréty například herců si malířka poradí. Opíše si z přebalu na DVD jméno, ale nikoliv jako písmena, ale jen jako obrazy. Ta si pak vyhledá na klávesnici počítače, naťuká a prohlíží nalezené fotografie na internetu. Podle nich namaluje portrét. Další uživatel vyrábí neuvěřitelné papírové plastické modely hradů a zámků. Jiný maluje možná obrázky naivní, leč i z nich je vidět, že moc rád.
Výstavu v prosinci vystřídá potom tvorba další uživatelky služeb Slezské diakonie, Hely Nejedlé.