Kamil Trávníček: Nechtěl jsem strávit čtyřicet let ve stejném kabinetu

Vy a hudba, kdy to začalo?

Pocházím z Opavy z muzikální rodiny, kde všichni buď na něco hráli, nebo zpívali. Odmalička mě bavila hra na kytaru a zpěv. Do pěveckého sboru jsem začal chodit už na základní škole. Tam jsem se věnoval i zpěvu sólovému.

Jak jste se dostal k pedagogice vůbec?

Od mládí jsem jezdil jako vedoucí na tábory. Rozhodoval jsem se, co budu dělat, výběr padl na Střední pedagogickou školu v Krnově. Tenkrát bylo velmi těžké se tam dostat, ale podařilo se to. Po střední škole jsem zvažoval, jestli si mám zvolit sport, nebo hudbu.

Řekl jsem si, že v padesáti bych nemusel udělat kotoul, tak jsem se dal na muziku. Přihlásil jsem se na Ostravskou univerzitu obor sbormistrovství a hudební výchova. Tam jsem pět let studoval, také jsem učil hudební výchovu na základní škole v Ostravě-Dubině, kde jsem také založil sbor Formánek. Byl to velmi kvalitní a v té době uznávaný soubor.

Jak vznikl první pěvecký sbor Ars Voce v Krnově?

Učit na střední pedagogické škole byl můj sen. Předcházející kolega odcházel a já dostal možnost učit na škole. Každodenní cestování z Ostravy mě unavovalo, a tak jsem se v roce 2003 přestěhoval do Krnova.

A od roku 2002 jsem učil na pedagogické škole hudební výchovu, metodiku hudební výchovy, hru na kytaru, sborový zpěv. Právě v těchto letech jsem tam založil dívčí pěvecký sbor Ars Voce. 
A funguje dodnes.

A jak jste se dostal do křesla ředitele krnovské základní umělecké školy?

V roce 2011 jsem přemýšlel, co budu dělat dál. Nechtěl jsem strávit čtyřicet let ve stejném kabinetu, ačkoliv je kolektiv tohoto kabinetu skvělý, a tak jsem se přihlásil do konkurzu na ředitele základní umělecké školy.

Ten jsem vyhrál a od té doby jsem vedoucím pracovníkem. Je to skvělá, ale náročná práce. Na škole vyučuji hudební nauku a sólový zpěv.

Jaké máte přání jako ředitel umělecké školy?

Doufám, že školu dovedu do nových budov. Čeká nás velké stěhování. Na náměstí Míru v Krnově by se měla rekonstruovat škola. Organizačně i technicky se nám uleví. Hlavně to bude kousek od centra, nikde na periferii a budeme všichni. Bude to lepší pro rodiče i děti.

Co byste řekl o krnovské hudbě?

Největší hudební tradici tady má Dechový orchestr mladých, pak Dixieland, Jazzsle, Big Band a mnoho dalších souborů.

Jaký umělec je pro vás inspirací a proč?

Umělců je velké množství. Ale ten, co mě ovlivnil nejvíce 
v mém životě, je bohužel nedávno zemřelý pan profesor Lumír Pivovarský. To byl můj učitel na vysoké škole.

Kdo by neměl být opomíjen?

Generace těch nejlepších umělců už mezi námi není. Jinak Zdeněk Lukáš, Antonín Tučapský a Petr Eben. A samozřejmě mnoho dalších… Nerad bych někoho opomenul.

Co byste si přál?

Chtěl bych udržet sbor Ars Voce. Zrovna jsme chytili takový příjemný vítr do plachet, kdy nás to opravdu baví a máme naplánovanou spoustu akcí.