Výstavu děl v Galerii V Kapli sochaře Zdeňka Přikryla zahájil 2. září Jindřich Štrait. „Je to můj bývalý pedagog. Zahajovat výstavusvému pedagogovi je velmi těžké. Vždy jsme si jej vážili, na nás studenty byl velmi přísný, ale také velmi spravedlivý,“ uvedl umělce Štreit, který rovněž upozornil na fotografii u vchodu do galerie, kde je zachycen se svým tehdejším profesorem při zahajování jedné ze svých prvních výstav.

Přikryl v bruntálské galerii vystavuje na stovku litých medailí, na jejichž tvorbu se soustředí od roku 1968. „Sem jsem dovezl asi sto třicet medailí. Dávají podnět k zamyšlení. Každá z nich dává potravu pro snění. Důležité je světlo, které na ně dopadá. Podstatu medaile lze vnímat při dobrém osvětlení,“ upozornil sochař.

V Galerii V Kapli je k vidění například bronzový medailon s podobiznou Michelangela nebo portrét Ramaina Rollanda. „Tuto medaili jsem vystavoval v roce 1964 na mezinárodní výstavě v Paříži. Přišla tam i manželka Romaina Rollanda. Nejprve byla pobouřena, že se ve skutečnosti netvářil tak přísně a měl jiné lícní kosti, prostě se jí podoba nelíbila. Když jsem u ní pak byl na návštěvě, dala mi při odchodujeho fotografii. Takže jsem pak dělal další varianty, jednu z těch velkých mi vzala povodeň v roce 1997,“ vzpomínal Přikryl, pro nějž je Rolland jedním z neoblíbenějších autorů a v jeho verších hledá inspiraci.

Plastiku si v galerii návštěvníci prohlédnou pouze jednu – výjev Dona Quijota. „Tuto plastiku jsem vybral záměrně. Pan profesor je pro mě ztělesněním bojovníka Dona Qujita, který celý život zápolil s větrnými mlýny,“ vysvětlil Štreit.

Zdeněk Přikryl se narodil v roce 1928 v Chomoutově u Olomouce. Jak sám řekl, výtvarnictví jej zajímalo od dětství. Byl výborným kreslířem. Jeho otec byl slévačem, což jej ovlivnilo natolik, že se vydal cestou sochaře. V roce 1951 ukončil studium profesury výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

„Tehdy jsem myslel, že budu dělat velké věci. Na vojně jsem dostal špatný posudek, nemohl jsem proto vykonávat pedagogickou práci a dělal jsem aranžéra,“ vzpomínal Přikryl. Do školy se vrátil v roce 1956.

Od roku 1959 působil jako odborný asistent a od roku 1961 jako vedoucí katedry výtvarné výchovy tehdejšího Pedagogického institutu Univerzity Palackého.Vroce 1964 poprvé vystavoval ve Francii a o tři roky později i ve Vídni. Po roce 1968 byl zbaven vedení katedry a začal se intenzivně věnovat tvorbě litých medailí.

Byl přijat do brněnské a pražské organizace medailérů a se světovou organizací FIDEM se od roku 1969 podílí na výstavách medailí po celém světě. V roce 1990 byl jmenován profesorem sochařství. Roku 1993 odešel z univerzity do důchodu. Výstava potrvá do 3. října. Jeho sochy a plastiky mohou zájemci zhlédnout na výstavě s názvem Pocta v bruntálském zámku. Zde vystavují olomoučtí výtvarníci včetně Zdeňka Přikryla.

(zup)