Kategorie „regionální literatura“ je specifická tím, že v ní najdeme mimořádná díla vedle textů nevalné úrovně i prastaré rukopisy a prvotisky vedle knih žijících autorů. Na Krnovsku, kde se regionální literatura navíc ještě dělí na německojazyčnou a českou, provedl Libor Martinek hloubkovou inventuru.První díl pozoruhodné knihy Hledání kořenů vyšel před rokem, druhý vychází právě nyní. Zatímco první díl byl především exkurzí do dějin Krnovska, kde po válce němčinu nahradila čeština, ve druhé části se Martinek věnuje hlavně autorům, které dnešní Krnované znali osobně nebo dosud žijí.
Při besedě s Liborem Martinkem v krnovské knihovně samozřejmě musela zaznít také otázka, koho z krnovských autorů považuje za nejvýznamnějšího, kdo z nich svým dílem přesahuje z regionální do celostátní literatury. „Snad mi to potvrdí statistika slovníků české literatury, že procentuálně je v nich nejčastěji zastoupeno jméno Dušan Cvek. Já bych tam rád viděl také Františka Antonína Šípka, který je neprávem opomíjený. Za svého života byl nedoceněný také výborný krnovský básník Jiří Deahne.
Většinu sbírek vydal v devadesátých letech vlastním nákladem autora, takže se neorientoval na širší čtenářskou obec, ale hlavně na své přátele. Některé jeho sbírky jsem redigoval a přepisoval na počítači, protože pan Daehne doma počítač neměl, takže na něj mám i osobní vzpomínky. O to víc mě mrzí, že se jeho kvalitní dílo nedostalo do širšího povědomí,“ vyjmenoval své favority Libor Martinek.
V regionální litaratuře Krnovska samozřejmě nesmí chybět zajímavé specifikum, jaké nemá jinde obdobu: česky píšící autoři řeckého původu. K těm nejvýznamnějším patří Sotiris Joanidis a Praxitelis Makris.
Aby přehled literární tvorby byl kompletní, Libor Martinek ve své knize nevynechal ani verše oslavující komunismus a socialismus, které na Krnovsku vznikaly v padesátých letech nebo v období normalizace. Seriozní literární rozbor propagandistického newspeaku je nad očekávání zábavné i poučné čtení. Martinek rozebírá například rozhovor Franty Malého ze Strojosvitu a nejmenovaného soudruha z žosky o překročení plánu, sebezpytování delegáta stranického sjezdu, zda je dobrým komunistou, nebo dopis údernice Věrky mamince o tom, jak se Karnola zapojila do soutěže Nové Svobody, takže hodlá příst ještě lépe a více.
Přestože kniha Hledání kořenů se orientuje spíše na odbornou veřejnost, tyto zábavné pasáže potěší každého pamětníka. Dříve narození Krnované si určitě vybaví, kdo byli soudruzi Fuchs, Přeček, Bača, Rusín nebo Šimek zvěčnění v básních o šťastném budování socialismu. Kniha Hledání Libora Martinka je především ucelený encyklopedický přehled se stovkami autorských profilů, hesel a dat, který by neměl chybět na žádné střední ani základní škole v regionu, a lez ji doporučit zájemcům o literaturu, vlastivědu i dějepis.
Libor Martinek se narodil v roce 1965 v Krnově. Vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obor čeština – hudební výchova, poté učil na Střední pedagogické škole v Krnově. Od roku 1993 je odborným asistentem na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, kde dnes také žije. Je nejen literárním vědcem, ale také překladatelem a autorem poezie. Získal řadu ocenění v mezinárodních básnických soutěžích v ČR a v Polsku.
