V jeho řadách se vystřídalo na sedm desítek členů, kteří potěšili tisíce diváků nejen doma. Dnes soubor čítá dvanáct aktivních členů. Mnozí z dnešních loutkářů tleskali krnovským hercům na nitích jako malé děti. Krnováček patří také k posledním loutkovým scénám takzvaně kukátkového typu v republice, což znázorňuje i jeho logo.

Letošní rok byl pro soubor zlomový. Po půl století ztratil svou stálou scénu i základnu. Jeho zakladatel a tradiční zřizovatel byla textilka ZSKN a pak následnická Pega. Existenční problémy Krnováčky začaly v okamžiku, když se vedení Pegy rozhodlo nastolit tržní vztahy. Krnováček dokonce mohl přijít i o své neživé herce, protože loutky byly evidovány jako součást majetku podniku Pega.

Za pomoci Města, řady firem i veřejných sbírek samotných Krnovanů měl příběh nakonec šťastný konec. Krnováček získal dostatek peněz na odkoupení loutek od Pegy, stěhování i na vytvoření nové scény. Přesídlil do Střediska volného času Méďa. „V novém prostoru jsme se už zabydleli a zkoušíme. Dětem bychom se chtěli ukázat koncem října s pohádkou O Budulínkovi, další plánujeme v předvánočním čase. Celé léto jsme věnovali úpravě nového sálu tak, aby nám vyhovoval, svépomocí a ze zbytku vlastních zdrojů jsme přizpůsobovali pro naše potřeby i technické zázemí, například elektroinstalaci. Všem, kteří nám pomohli, patří velký dík,“ zhodnotila současnost Helena Petrášová, zástupkyně Krnováčku.

Celý soubor očekává návrat zakladatelů, manželů Janišových, z dovolené, aby jim ukázal, že jejich celoživotně opečovávané loutkářské dítě žije dál. Jediné, čeho se Krnováček už dnes obává, je zájem publika. Všichni však věří, že děti k nim stále budou nacházet cestu, protože vidět Kašpárka přímo v loutkovém divadélku nic nenahradí. Spolu se Střediskem volného času Méďa budou pracovat i na výchově loutkářského dorostu, aby krásné loutky uměl stále někdo oživit.