Tento všestranný výtvarník se Krnovanům připomenul výstavou, která je v sálech krnovského muzea přístupná až do konce února. Charouskovo charisma láká návštěvníky všech věkových skupin, a dokonce i ty, kteří se jinak o výtvarné umění nezajímají. Talentovaný výtvarník se na deset let vytratil z Krnova, aby rozvíjel svůj osobitý umělecký styl v okolí kanadského Toronta.

Výstava „CHARŌ works z nového světa“ je především rekapitulací této tvorby, vedle které jsou pro srovnání instalovány starší práce, které vytvořil Pavel Charousek jako čerstvý absolvent Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

„Tato výstava je pro mě důležitá, abych si sám ověřil, kam jsem se vlastně za těch deset let dostal. Zjišťuji, zda jsem se vrátil, posunul, nebo zůstal stejně silný. Oslovil jsem sběratele v nejbližším okolí, v Bruntále, Krnově, Opavě nebo Hradci nad Moravicí a půjčil jsem si od nich své práce, které už mi neříkají pane. Jsou na výstavě shromážděny na jednom místě. Jak pro diváky, tak pro mě jsou důležitá pro poznání současnosti a minulosti,“ dává Pavel Charousek návod, jak může návštěvník výstavy porovnat z čeho jeho současná tvorba vychází.

Každý si může připomenout, kde se tento autor nacházel před kanadskou zkušeností a hned vedle toho může vnímat sílu jeho dnešní tvorby. „Mohu říct, že i starší práce na mě po mnoha letech působily radostně, a snad ani z jedné věci jsem nebyl zklamán. Velmi mě to jako autora potěšilo. Já ty věci totiž už nepovažuji za svoje. Už si žijí svým životem, a já se na ně dívám jako na umělecké artefakty, ale už v nich vůbec necítím svou ruku jako ruku autora. Na některé z nich jsem úplně zapomněl. A mimoděk jsem tak v sobě třeba objevil nějakou zapomenutou vzpomínku na moment, kdy jsem na nich pracoval,“ dodal Charousek.

Inspirací je mu příroda

Většina prací dovezených z Kanady je silně ovlivněna tamní přírodou a kulturou národů, které jsou s ní úzce svázány. V přírodě je vše navzájem propojeno a na stejném principu návštěvníky oslovuje celá Charouskova výstava. Výstavu lze vnímat jako jedno velké dílo složené z mnoha detailů, které lze nejen obdivovat, ale také o nich přemýšlet.

Nikomu nepřijde zvláštní, že vedle skulptury brouka je vystavena busta válečníka či lovce a opodál je třeba bizarně transformovaný automobil. Nepůsobí nijak rušivě, když výrazné barvy střídá černobílá a ani když se čistá imaginace mísí s realismem. Tak nějak to zkrátka v Charouskově světě vypadá. Přírodní jsou nejen témata, ale i materiály. Inspirací je mu hlína, kov, kámen, dřevo, sklo, kůže, kosti i peří.

Je až absurdní, jak se v závěru Charouskovy kanadské zkušenosti příroda bez pozvání a nevybíravě zamíchala do jeho života, aby mu kromě svých tvořivých sil předvedla také ty destruktivní. Jednoho dne totiž Charouskův kanadský ateliér stál v cestě ničivému tornádu.

Díla před tornádem uchránili snad bohové

Díla ve zničeném ateliéru nejspíš uchránili před běsnícím živlem všichni přírodní bohové, které svou tvorbou autor často vzýval, takže devadesát procent hotových i rozdělaných prací zůstalo nepoškozeno. Přesto to byl zvrat, který posílil jeho myšlenky o návratu do Krnova. Krnovská starostka, která výstavu zahájila, připomíná, že navzdory mimořádným úspěchům v malbě, v grafice i dalších oblastech výtvarného umění je Pavel Charousek především sochař.

„Snaží se ctít základní pravidlo, že už od dob antiky je socha určena k obhlížení ze všech stran. Zaujal mě především jeho soubor Druhá šance, který je pojatý jako vážná hra s předměty, které jsou v našem světě na první pohled banální. Teprve až jsou sochařskou formou pozvednuté ne piedestal, stávají se příběhem. Jejich smyslem je teplé lidství jako most mezi lidovostí a vysokou elitní estetikou. nebo také most mezi obdivem k dětství a často hranou náročností našeho dospělého světa,“ uvedla ve svém projevu na vernisáži Ramazanová.

Lukáš Kuba