Jako poslední představení před prázdninami uvede Městské divadlo Krnov operu Carmen v nastudování opavského Slezského divadla.
Opera pod režijním vedením Jany Andělové Pletichové je v repertoáru Slezského divadla od dubna 2016 a má u diváků velký úspěch, v divadelní sezoně 2016/2017 jí v Opavě během deseti uvedení nadšeně tleskalo kolem 3200 lidí.
Při prvním uvedení na jeviště v březnu 1875 tomu tak ale nebylo. Měšťanskému publiku nevyhovovalo ani prostředí, do něhož byla opera situována, ani sociální zařazení postav ani to, že opera neměla šťastný konec, jak byli diváci zvyklí. Především však byli všichni šokováni pudovou amorálností titulní hrdinky.
Georges Bizet zemřel tři měsíce po premiéře a nedožil se tedy pozdější světové slávy své opery ani jejích dalších úprav a vydání.
Autor vytvořil Carmen na námět stejnojmenné novely Prospera Mériméa. Hlavní hrdinka toužící po absolutní svobodě je osudovou ženou muže, který se z lásky k ní stane lidskou troskou.
Bizet sice nikdy ve Španělsku nebyl, ale důkladným studiem a znalostí španělských písní a tanců a harmonie cikánské hudby dokázal sugestivně zprostředkovat v tomto svém díle žhavou atmosféru Andalusie.
Celá opera má několik hlavních témat. Z nich určitě kdekdo zná motiv bezstarostného, samolibého toreadora a proti němu na pěti tónech vystavěný osudový motiv Carmen – motiv smrti, který prolíná operu od samého začátku a dává tušit katastrofu. Dramatickou atmosféru podtrhává scéna, kterou navrhl Jaroslav Milfajt. Zvolenou koncepci celé opery podpořilo vytvoření tance bez hudby, inspirovaného emočním flamengem, ve výrazné choreografii Valerije Globy.
Libreto i jeho předloha proti sobě staví do kontrastu dva typy žen: Micaelu – obětavou, hodnou, počestnou, která je symbolem klidu a jistot rodinného života, a proti ní nespoutanou, smyslnou, povrchní Carmen, která žije na společenském dně, ale svou živočišností přitahuje muže, kteří jsou pro ni schopni zcela opustit své životní cíle a zradit své nejbližší okolí.
