Vzhledem k tomu, že mezi býkovskými občany je jen pár věřících, skončily zde pravidelné nedělní mše v roce 1994. Dnes už slouží kostel svému původnímu účelu prakticky jen jednou za rok. O to je ale býkovská bohoslužba slavnostnější událostí. Barokní kostelík v Býkově se otevírá věřícím vždy v období svátku Panny Marie z hory Karmel, který podle církevního kalendáře připadá na druhou polovinu července.

Letošní býkovská pouť spojená se slavnostní mší se zde konala v neděli 29. července. Kromě několika místních se jí zúčastnily na tři desítky krnovských a úvalenských farníků. Mši celebroval krnovský kněz Karel Slíva, hrou na elektronické varhany ji provázel opavský varhaník Josef Kostřiba a svým zpěvem kostel rozezvučela sboristka opery opavského divadla Anna Ondráková. Před poutí prošel interiér barokního kostelíka důkladným úklidem, kterého se ujali farníci z blízkého Úvalna. „Do roku 1994 sem jezdil sloužit pravidelné nedělní mše úvalenský kněz Josef Vlček.

Dnes už Úvalno svého kněze nemá a býkovský kostel patří pod správu krnovské fary. V letech 2004 a 2005 prošel kostel rekonstrukcí střechy a věže, při které byly vyměněny vazné trámy, bednění i krytina. Kostel po letech opět dostal měděnou báň, která je přesnou kopií té původní. Ta byla kvůli havarijnímu stavu dost necitlivě odstraněna v osmdesátých letech.

Z kronik můžeme vyčíst, že býkovský kostel vysvětil po dokončení v roce 1768 tehdejší krnovský děkan Josef Salinger. Původně byl koncipován jako hřbitovní kaple. Podle dobových záznamů býval v Býkově ještě koncem 17. století malý kostel neznámého patrona, který později zanikl. Kostely, které jsou zasvěceny Panně Marii Karmelské jsou v České republice dnes pouze dva,“ představil specifika býkovského kostela kronikář úvalenské farnosti Ladislav Martikán.

Přestože nejdůležitější výměna střechy zastavila další chátrání býkovského kostela a v podstatě zachránila tuto cennou památku a dominantu obce, značně zdevastovaný interiér na důkladnější rekonstrukci teprve čeká. Výhledově se uvažuje také o opravě původních varhan, které vznikly v krnovské dílně bratří Riegerů. Tento šestirejstříkový nástroj s jedním manuálem je dnes už značně poškozený, takže není provozuschopný.