Jan Vavřík, rodák z Bruntálu, začal po absolvování univerzity pracovat v dětském domově. Mnohaletá práce s dětmi v ústavní výchově a jejich příběhy jej ovlivnily natolik, že se staly podkladem pro napsání jeho první knihy Kolotoč strachu o dívce Kristíně, která byla zneužívána vlastním otcem. Poté ji začal týrat i přítel, kvůli kterému opustila zázemí dětského domova.

Z této zápletky už je zřejmé, proč Jan Vavřík, který dnes žije v Andělské Hoře, svou knižní prvotinu, inspirovanou zneužíváním nazval právě Kolotoč strachu. Předobrazem knižní hrdinky Kristíny byly osudy skutečné dívky, kterou poznal jako pedagog vrbenského domova.

Sotva se kniha objevila na pultech, Janu Vavříkovi se začaly ozývat další dívky, s nimiž se osud nemazlil. „Řada příběhů, které jsem v domově vyslechl, byla opravdu z kategorie těch hororových. Náměty jsem čerpal také od kolegů," řekl autor Jan Vavřík.

Příběhy pro Kolotoč strachu schraňoval deset let, do psaní se dal před třemi lety. „Chtěl jsem zachytit příběh dívky, kterou jsem pojmenoval Kristína. Slíbil jsem, že nikdy neprozradím, o kterou dívku se přesně jedná. Sama si přála, abych její životní příběh vydal," uvedl Vavřík.