Přestože Gustav Aulehla vytváří špičková fotografická díla už celá desetiletí, jeho jméno se dostalo do všeobecného povědomí veřejnosti poměrně nedávno zásluhou profesora Vladimíra Birguse z Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Právě Vladimír Birgus, světově uznávaný odborník na fotografii, je považován za objevitele výjimečného talentu Gustava Aulehly.

Přestože se Aulehla věnuje dokumentární fotografii dobrých šedesát let a jeho archiv čítá téměř sto tisíc negativů, umělecký svět mimo region Krnovska a Bruntálska ho začal objevovat až po roce 1989. „Před rokem 1989 jsem se prosadit ani nemohl, protože jsem nemohl vystavovat řadu věcí, které jsem dělal. Pokud jsem je někde ukázal, vždycky jsem měl zaděláno na průser,“ přiznává Gustav Aulehla.

S ním souhlasí také pár odvážlivců, kteří si reálný socialismus v Aulehlově fotografii dovolili prezentovat už v dobách hluboké totality. Většina takových výstav skončila hned u vernisáže a pořadatelé se museli jít zpovídat stranickým tajemníkům z ideologické diverze. Že se soudruhům Aulehlovy nepřikrášlené dokumenty nelíbily, je logické. Ukazovaly v syrové nahotě až komický kontrast mezi nabubřelými hesly o budování lepších zítřků a ubohou skutečností. Pokrytecká pompéznost komunistických oslav a manifestací na jeho fotografiích vynikala vedle prázdnoty a smutku obyčejného života. A protože většina jeho fotografií vznikala doma, na Krnovsku, vytvořil dokonalou a pravdivou kroniku života jednoho maloměsta.

Fotoaparát byl jeho nerozlučný společník všude, a tak kompletní Aulehlova tvorba nabízí pestrý kaleidoskop lidských příběhů, od lživé rozjásanosti prvomájových průvodů přes smutek domovů důchodců, kolorit hospod, atmosféru schůzí, svateb, pohřbů, fotografoval zvyky řecké komunity v Krnově, horníky v Ostravě, vojáky ve vlaku, posledního soukromého rolníka na Bruntálsku i nahou ženu, která za pár korun obšťastňovala zedníky v Šumperku. Pokud někdo může sdělit v syrové realitě úsek naší minulosti, pak je to právě Gustav Aulehla a jeho dílo.

Na začátku příštího roku se Gustav Aulehla dočká velké souhrnné monografie, jejíž vydání podpořilo také město Krnov finanční částkou ve výši sedmdesát tisíc. Vídeňská výstava potrvá do 6. prosince a předcházela ji prezentace Aulehlovy tvorby v Holandsku.

Gustav Aulehla se narodil v roce 1931 v Olomouci jako nemanželský syn služebné Eleonory Greipelové a úředníka Gustava Lamela. Matka odmítla nabízené manželství, ale o dítě se nedokázala postarat, a tak už tři týdny po narození hledala náhradní rodinu. Nakonec našla rozvedenou bezdětnou pradlenu Františku Aulehlovou. Gustav pak u ní vyrůstal v olomoucké čtvrti Stará Víska. Vlastní matku už nikdy neviděl, otec ho několikrát navštívil během války. Později se k Františce Aulehlové vrátil její bývalý manžel a společně Gustava v roce 1949 adoptovali. Od roku 1956 žije Gustav Aulehla v Krnově, kde pracoval jako projektant.

(voz)