Obyvatelé ve střední Keni už jen zřídka zahlédnou dravce létající nad svými obydlími. Kdysi byli tito ptáci v průmyslovém městě Thika nedaleko hlavního města Nairobi běžným jevem. Jenže už několik let musí čelit rychle ubývajícím lesům, a nyní také jedům a pronásledování lidmi.
„Je to katastrofa,“ říká Darcy Ogadaová. „Každý den, když vyjdu z domu a podívám se na oblohu, jsem zklamaná. Možná se ještě dočkám vyhynutí těchto ptáků,“ smutně dodává.
Ogadaová pracuje pro Fond sokolů stěhovavých a patří k týmu keňských a mezinárodních vědců, kteří nedávno zveřejnili zprávu popisující rozsáhlý úbytek dravých ptáků v Keni za posledních čtyřicet let.
Různé příčiny
A čísla jsou skutečně alarmující. Počty poštolky obecné se snížily o 95 procent, hadilova písaře a orla chocholatého o 94 procent, poštolky jižní o 93 procent a káně černohřbeté o 91 procent. U supa kapucína a motáka lužního došlo k poklesu o 88 procent.
„Jsme na pokraji ztráty mnoha z nich. A spolu s nimi přijdeme také o ekologickými přínosy, které lidstvu poskytují,“ říká Peter Njoroge, vedoucí ornitologického oddělení Národního muzea v Keni. „Většina dravých ptáků se rozmnožuje pomalu a nedokáže se vyrovnat s nesčetnými hrozbami, kterým čelí, pokud nebudou zahájena bezodkladná opatření na jejich ochranu,“ dodává.
Na studii zveřejněné v únorovém vydání časopisu Biological Conservation se podílel tým vědců z Keni, Velké Británie, Francie a USA, který v letech 2003 až 2020 prováděl průzkum tras, které byly dříve zkoumány v 70. letech 20. století. Měřil změny v počtu dravců mezi těmito dvěma obdobími, aby identifikoval druhy, které vykazují výrazný úbytek, a posoudil účinnost chráněných území.
Podle vědců mohou za rychlý úbytek dravců fragmentace hnízdišť v důsledku rozvoje infrastruktury, rozsáhlé odlesňování a prudký nárůst lidské populace. Rozvoj zemědělství a chovu hospodářských zvířat rovněž vedl k degradaci ekosystémů.
„Prudký nárůst hospodářských zvířat v posledních desetiletích vedl k nadměrné pastvě, čímž se snížil travní porost a populace drobných savců, a tím ubylo kořisti pro dravce. Výsledkem je biologicky ochuzená krajina, která je méně odolná vůči klimatickým změnám a poskytuje méně ekosystémových služeb, a kde se postoj k divoké zvěři stává stále méně tolerantnějším,” uvádí studie.
Počet dravců v parcích a rezervacích klesl méně výrazně než v nechráněných oblastech, což podtrhuje význam těchto území pro zbývající populace, tvrdí výzkumníci. „Naše zjištění zdůrazňují výrazný kontrast mezi trendy v počtu dravců v chráněných a nechráněných oblastech. Mimo chráněná území v Keni existují důkazy, že populace dravých ptáků téměř zkolabovaly,“ říká Philip Shaw z Univerzity v St. Andrews.
Odborníci se také obávají úmyslných i náhodných otrav dravců a dlouhodobých účinků nedávného rozsáhlého postřiku sarančat v severní Keni. Před používáním pesticidů varuje i Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Farmáři se také zaměřují na hubení lvů a hyen pomocí jedů, jenže tím neúmyslně zabíjí i mrchožravé ptáky.
Nutná záchrana
Simon Thomsett, ředitel organizace Kenya Bird of Prey Trust zabývající se záchranou a rehabilitací dravců, říká, že v porovnání se zvířaty, jako jsou sloni, lvi nebo nosorožci, se o záchranu dravých ptáků příliš neusiluje.
„Někteří ochránci přírody posuzují zdraví ekosystému podle nárůstu počtu slonů. Ale slon by těžko přežil, kdyby tu nebyli dravci, kteří čistí prostředí,“ tvrdí. „Kdyby podobná čísla byla zaznamenána v Evropě, Japonsku nebo jakékoliv jiné části vyspělého světa, nastala by panika a lidé by udělali vše pro jejich záchranu,“ myslí si vědec.
Navzdory hrozbám, kterým keňští dravci čelí, autoři studie naznačují, že úbytek by bylo možné zvrátit s pomocí lepšího managementu chráněných území, zmírnění konkrétních hrozeb a realizace plánů obnovy druhů.