Kliknutím zvětšíteNa takovou šanci čekala dlouhá léta. Nyní přišla a pokud vše vyjde, jak má, její let pokoří dosavadní rekordy. Již za několik dní se miliardář Jeff Bezos na vlastní kosmické lodi New Shepard podívá do vesmíru a součástí posádky bude i bývalá americká vojenská pilotka Wally Funková. O cestě do vesmíru snila celá desetiletí. „Už jsem si ani nemyslela, že bych se kdy dostala vzhůru," poznamenala Funková v nedávném interview. Ve svých nynějších 82 letech se stane nejstarším člověkem, který kdy vstoupil do kosmu.
Wally Funková byla v šedesátých letech součástí výzkumu nazvaného Mercury 13. Třináctka vybraných žen při něm podstoupila stejné testy, jaké museli zvládnout mužští kandidáti na cestu do vesmíru. Mercury 13 neměl s NASA nic společného a žádná z účastnic studie se nikdy do kosmu nepodívala. Právě Funková se tak nyní možná dočká svého snu. Až do osmdesátých let minulého století totiž byli prakticky ze všech zemích světa do vesmíru vysíláni, až na jednu výjimku, pouze muži.
I když se v současnosti situace lepší, stále je co dohánět. A není toho málo. „Ve vesmíru pobývalo už přes pět set lidí, ovšem pouze jedenáct procent z tohoto počtu tvoří ženy. Většina se jich do kosmu dostala díky programům NASA,“ píše server Royal Museums Greenwich.
Vzhledem k blížícímu se letu Funkové a také k prohlášení NASA vyslat v roce 2024 vůbec první ženu na Měsíc, Deník přináší přehled vesmírných průkopnic, které celému světu dokázaly, že ženy jsou stejně kvalitními kosmonauty, jako muži.
Z dcery traktoristy nejslavnější kosmonautka
Její let trval 70 hodin 41 minut. Zemi obletěla přesně osmačtyřicetkrát. První ženou ve vesmíru v dějinách se stala 16. června 1963 Ruska Valentina Vladimirovna Tereškovová. Kromě historického prvenství si připsala na konto i rekord, který zatím nikdo nepokořil - byla vůbec nejmladší ženou (v šestadvaceti letech), která se kdy do kosmu podívala. Stále také zůstává jedinou ženou, která letěla do vesmíru sama, jako jediný člen posádky stroje.
Tereškovová se narodila v roce 1937 v západní části Sovětského svazu do rodiny traktoristy a dělnice v textilní továrně. Po ukončení školy nejdříve i ona nastoupila do stejného podniku. „Zajímala se ale o parašutismus a tak se přihlásila do místního klubu. Právě absolvované skoky z letadel silně zapůsobily na výběrovou komisi pro sovětské vesmírné programy. Tereškovová byla pro let do vesmíru vybraná mezi 400 jinými kandidátkami,“ popisuje server Royal Museums Greenwich.
Na začátku šedesátých let ani ve Spojených státech amerických, ani v Sovětském svazu nikdo příliš o kosmonautky nestál. Lety do vesmíru byly mužskou záležitostí. Jenže ve světě zuřila Studená válka a dvě velmoci, USA a SSSR, soupeřily prakticky ve všem. Dobývání kosmu nebylo výjimkou. Po úspěchu Jurije Gagarina, prvního člověka ve vesmíru, sovětské vedení vědělo, že to musí být oni, kdo pošlou do vesmíru i první ženu. A právě tato touha umožnila Tereškovové přepsat dějiny.
Po osmnáctiměsičním výcviku v sovětském letectvu, který prověřil její fyzickou zdatnost, psychickou připravenost i technické dovednosti, bylo rozhodnuto. Ze čtyř žen, které trénink absolvovaly, v červnu 1963 poletí Valentina Tereškovova do kosmu na lodi Vostok 6. Po dvouhodinovém odpočítávání žena s označením Chaika (Racek) vyletěla. „Tady jsem já, Racek. Všechno je v pořádku. Vidím horizont. Jaká je Země krásná. Všechno postupuje výborně,“ ozvala se řídícímu středisku po startu.
Ve vesmíru pobývala téměř tři dny, při návratu na Zem se katapultovala, podobně jako Gagarin. Utrpěla při tom sice drobnější poranění hlavy, v Sovětském svazu ale mohly vypuknout oslavy.
Tereškovová se stala významnou osobností. Z dcery traktoristy byla hrdinkou Sovětského svazu. Po celý život zastávala významné politické funkce a dosáhla i vysoké vojenské hodnosti. V politice zůstala i po pádu Železné opony a vzniku Ruské federace a působí v ní dosud. „Navzdory tomu, že se stala ikonou sovětského kosmického výzkumu, se už ale do vesmíru po svém přelomovém letu nikdy nepodívala,“ zmiňuje server Space.
Mimochodem, Tereškovová se postarala ještě o jeden historický milník. Ještě v roce 1963 se vdala za kosmonauta Andriyana Nikolayeva, třetího Sověta, který byl ve vesmíru. Když přišla na svět jejich dcera Jelena, stala se prvním dítětem, jehož oba rodiče strávili nějaký čas v kosmu.
I když byl let Valentiny Tereškovové ohromným úspěchem, tehdejší autority o schopnostech žen příliš nepřesvědčil. Druhá žena v historii se do vesmíru podívala až po téměř dvaceti letech. V roce 1982 letěla do kosmu Ruska Světlana Savická. První Američanka, Sally Rideová, ještě o rok později.
Sběratelka rekordů
Ta zpráva proletěla americkými servery před necelým měsícem. Peggy Whitsonová, žena, která z americké Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2018 odešla do důchodu, se opět vydá do vesmíru. „Bude velet misi, kterou vyšle soukromá společnost Axiom Space,“ uvedl server Space.
Návrat Whitsonové se stal pro nadšence vesmírných výprav zprávou dne. Tato jednašedesátiletá americká astronautka a biochemička je totiž více, než pouze jednou z řady žen, které byly v kosmu. „Tato vědkyně pokořila několik rekordů. Tím nejvýraznějším je zřejmě nejvíce dnů strávených jako astronaut NASA ve vesmíru. S přestávkami Whitsonová v kosmu prožila 665 dní, 22 hodin a 22 minut,“ podotýká web Space.
Pokud se vydaří plánovaná výprava soukromé společnosti, k tomuto číslu Američanka přidá ještě dalších deset dnů. Je to o mnoho méně, než byla zvyklá u NASA. „Jen deset dní, no, nevím, jak to zvládnu. Přijdeme na to,“ žertovala v rozhovoru pro server Space.
Po většinu času, který prožila ve vesmíru, Whitsonová pobývala na Mezinárodní vesmírné stanici. „Do historie se zapsala jako její vůbec první ženská velitelka,“ píše encyklopedie Britannica.
Cesta do kosmu pro ni nebyla přímočará. Na různých pozicích v NASA působila deset let, než její astronautický výcvik začal. „Poprvé do vesmíru letěla 5. června 2002 jako letový inženýr na palubě raketoplánu Endeavour. Stalo se tak při misi STS-111,“ uvádí Britannica.
Na Mezinárodní vesmírné stanici provedla řadu experimentů z oboru, který původně vystudovala, tedy biochemie. Podílela se ale i na údržbě stanice a zažila také spacewalk, tedy volný pohyb ve vesmíru.
Za sebou má Whitsonová i velmi dramatické okamžiky. Došlo k nim, když se na palubě Sojuzu TMA-11 vracela ze své druhé mise na stanici. „Návratový modul se nedokázal správně oddělit od zbytku Sojuzu. Kapsule s posádkou se tak k Zemi vydala neobvykle prudkou trajektorií. Posádka přistála mimořádně tvrdě, 470 kilometrů od cíle. Whitsonová naštěstí při přistání neutrpěla žádná vážná zranění s trvalými následky,“ píše Britannica.
Rasa nehraje roli
O Spojených státech se říká, že jsou zemí neomezených možností. Pro tamní afroamerické obyvatelstvo to ale dlouho neplatilo. I když teoreticky už od skončení Občanské války ve druhé polovině devatenáctého století mělo být obyvatelstvo černé pleti rovnocenné bělochům, realita vypadala trochu jinak. A tak když se v roce 1992 vydala do kosmu Mae Carol Jemisonová a stala se první Afroameričankou ve vesmíru, šlo opravdu o historický okamžik.
Jemisonová přišla na svět do rodiny učitelky v základní škole a tesaře. „Její rodiče ji od mala podporovali ve vzdělávání. Už jako dítě trávila množství času ve školní knihovně, kde četla zejména knihy o vědě a vesmíru,“ přibližuje server Biography.
Talentovaná a inteligentní dívka pokračovala ve studiu střední a vysoké školy. Vystudovala medicínu a několik let působila jako praktická lékařka.
Velkou inspirací se pro Mae Jemisonovou stal let první Američanky ve vesmíru Sally Rideové v roce 1983. „Ještě ve stejném roce podala Jemisonová žádost o zařazení do vesmírného programu NASA. Přijata byla o čtyři roky později. Vybrána byla se čtrnácti dalšími lidmi ze dvou tisícovek uchazečů,“ píše server Royal Museums Greenwich.
Na oběžnou dráhu Země první Afroameričanku v kosmu dopravil raketoplán Endeavour. Součástí její cesty byla samozřejmě i vědecká výzkumná činnost. „Během osmi dní ve vesmíru Jemisonová prováděla experimenty související s dopadem stavu beztíže na těla posádky,“ zmiňuje Biography.
Z NASA odešla o rok později a začala se zabývat problémem interakce sociálních věd a technologii. „Ve výzkumu na tomto poli pokračuje jako profesorka na prestižní Cornellově univerzitě a tématu se věnuje i několik společností, které Jemisonová vlastní,“ shrnuje web Royal Museums Greenwich.
Jediná velitelka
Od osmdesátých let minulého století se sice při misích NASA do vesmíru dostávaly i ženy, vždy ale nad sebou měly mužského velitele mise. Tedy až do té doby, než na scénu nastoupila Eileen Collinsová. „Stala se první ženou, která pilotovala raketoplán. A později se stala také první ženou, která velela misi raketoplánu,“ připomíná server Biography.
Cesta Eileen Collinsové do vesmíru vedla přes americké vojenské letectví. „V době prvního měsíce jejího výcviku základnu, na které působila, navštívila třída nově vybraných astronautů. Šlo o vůbec první ročník, do něhož byly přijaty i ženy,“ popisuje NASA. Collinsová si okamžitě uvědomila, že mezi těmito lidmi může být i ona.
Nejdříve pozměnila pravidla hry v americkém vojenském letectvu. „Stala se tam vůbec první ženskou instruktorkou. Vyučovala létání a matematiku, kterou vystudovala před vstupem do armády,“ uvádí Biography.
Mezi astronauty NASA byla Collinsová vybrána v roce 1990. Již o pět let později se zapsala do historie. „Při misi raketoplánu Discovery STS-36, kdy se stroj připojil k ruské vesmírné stanici Mir, Collinsová pilotovala a stala první pilotkou raketoplánu v dějinách,“ píše NASA.
O čtyři roky později Collinsová dějiny přepsala znovu. „Na misi raketoplánu Columbia STS-93 v roce 1999 se stala první ženskou velitelkou raketoplánu v historii,“ zmiňuje NASA.
Úspěchy raketoplánů ovšem narušila nehoda stroje Columbia v roce 2003, při níž zahynula celá posádka. Lety raketoplánů agentura pozastavila na dva roky. Když bylo v roce 2005 rozhodnuto, že se vrátí do služby, jako velitelka první mise byla vybrána právě Eileen Collinsová. A nebyla by to tato pilotka, kdyby všemi bedlivě pozorovaný let nepropojila s novým prvenstvím. „Úkolem mise, které velela, bylo dovézt potřebné vybavení a techniku na Mezinárodní vesmírnou stanici. Předtím, než u ní přistála, Collinová navedla raketoplán k otočce, kterou do té doby nikdo jiný s raketoplánem neprovedl. Tento manévr umožnil posádce ISS vyfotit spodní část raketoplánu a ujistit se tak, že není nijak poškozená," píše server Biography.
Eileen Collinsová z vojenského letectví a NASA odešla do výslužby v letech 2006 až 2007.
I mámy mohou do vesmíru
První ženy, které se dostaly do vesmíru, sice měly rozdílné vzdělání, zkušenosti i národnost, spojovalo je ale jedno. Byly neprovdané a bezdětné. To, že se dá cesta do kosmu spojit s mateřstvím, ukázala ale již v roce 1984 Anna Lee Fisherová. Stala se první matkou, která se dostala na oběžnou dráhu Země.
Vystudovaná chemička a lékařka se přihlásila k výcviku v NASA koncem sedmdesátých let minulého století. Předtím, než letěla do kosmu, pomáhala NASA například s navržením obleku vhodného pro astronautky. V létě 1983 Fisherová porodila dceru. Do vesmíru se vydala, když byl dítěti rok a čtvrt. „Fisherová byla členem posádky mise STS-51A raketoplánu Discovery. Z Kennedyho vesmírného centra odstartoval v listopadu 1984. Při svém prvním pobytu v kosmu Fisherová na oběžné dráze Země strávila 192 hodin,“ uvádí NASA.
Přes to, že její kariéra v NASA slibně pokračovala, když v roce 1988 podruhé otěhotněla, rozhodla se tentokrát vzít si prodlouženou mateřskou dovolenou. Ta trvala až do roku 1996. A zkušená astronautka a vědkyně opět světu ukázala, že i po osmi letech péče o rodinu dokáže bez problémů naskočit zpátky do pracovního kolotoče.
V NASA Anna Lee Fisherová působila na manažerských a vedoucích pozicích do roku 2017, kdy jako osmašedesátiletá odešla do důchodu.
Dámská jízda
I když ženy běžně létají do vesmíru už téměř čtyřicet let, stále před sebou mají spoustu milníků, které je potřeba pokořit. Jednoho takévho dosáhly astronautky Christina Koch a Jessica Meir před dvěma roky. Tehdy světu předvedly první spacewalk, tedy volný pohyb ve vesmíru, v čistě ženském složení. „Celkem zvenčí Mezinárodní vesmírné stanice pobývaly sedm hodin, přičemž opravily pokažený přístroj,“ informovala BBC.
Zatímco pro elektroinženýrku Christinu Kochovou nebyl volný pohyb ve vesmíru ničím novým, doktorka podmořské biologie Jessica Meirová podobný úkol plnila poprvé. „Stala se tak patnáctou ženou v historii, která zvládla spacewalk,“ zmínila BBC.
Výjimečnost spacewalku v podání Kochové a Meirové ocenila i současná viceprezidentka Spojených států a tehdejší senátorka Kamala Harrisová. „Je to víc, než jen historický okamžik. Jde o připomínku pro všechny ženy, že ani obloha nepředstavuje limit,“ uvedla Harrisová.
Nyní dvaačtyřicetiletá Christina Kochová dokončila astronautický výcvik v roce 2015. V kosmu působila na Mezinárodní vesmírné stanici. „Celkem vykonala šest spacewalků, z toho byla u třech prvních s čistě ženským složením. V otevřeném vesmíru v souhrnu strávila 42 hodin a 15 minut. V kosmu pobývala 328 dní v kuse, čímž stanovila nový ženský rekord,“ uvádí web NASA. Na Zemi se vrátila loni.
Jessica Meirová byla NASA vybrána v roce 2003. Ve vesmíru, konkrétně na Mezinárodní vesmírné stanici, pobývala od dubna 2019 do září 2020. Do volného vesmíru se ve společnosti Christiny Kochové vydala ještě dvakrát. „Ve vesmíru strávila 205 dní, přičemž Zemi obletěla 3280krát," zmiňuje web NASA.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
