Dopadne či nedopadne – to je otázka. Položili si ji vědci z Harvardu ve výzkumu, jehož výsledky nedávno publikovali v odborném magazínu Journal of Geophysical Research. Ve studii zkoumali dešťové kapky na jiných planetách. A zjistili, že ty v rámci Sluneční soustavy se navzájem velmi podobají.

To, zda dokáží dopadnout až na povrch planety, je navíc důležité při výzkumu, jestli na planetě mohl či může existovat život. „Pokud pochopíme chování jednotlivých kapek deště, můžeme lépe zkoumat déšť v komplexních klimatických modelech,“ vysvětlil pro Business Insider spoluautor studie Robin Wordsworth.

Roli sehrává tvar kapek, jejich velikost či chování při pádu a dopadu na povrch planety. „Dle zjištění vědců dešťové kapky na různých planetách a měsících Sluneční soustavy jsou svojí velikostí podobné těm, jaké padají na Zemi. I když mají odlišné chemické složení a prochází jiným prostředím,“ shrnula výsledky výzkumu v tiskové zprávě k němu mediální zástupkyně American Geophysical Union Hope Garland. Instituce vydává odborný časopis, kde vědci studii publikovali.

Prší kyselina i diamanty

Dešťové kapky v různých planetárních podmínkách jsou až překvapivě podobné. Byť třeba na Venuši prší kyselina sírová a vědci předpokládají, že na Neptunu jsou kapky v podobě diamantů, tím, jak jsou velké, a jak se při pádu chovají, jsou v mnoha ohledech téměř identické s kapkami vody na Zemi.

„Existuje poměrně malá škála velikostí, jakých dosahují kapky deště různého chemického složení. Všechny jsou omezeny na zhruba stejnou maximální velikost,“ poznamenala vedoucí výzkumného týmu Kaitlyn Loftusová.

Vědci zjistili, že jen kapky s velikostí od desetin milimetru po několik milimetrů mají šanci dotknout se povrchu planet. Ty, které jsou příliš velké, se při pádu postupně rozdělí na menší. A ty příliš malé se zase vypaří dříve, než dopadnou. Při samotném pádu dosahují maximálně šestinásobku kapek, co prší na Zemi.

Nejdříve se tým zaměřil právě na déšť na planetách s pevným povrchem, jako je Země či Mars. Když objevil podobnosti, vědci upřeli pozornost k jiným typům planet a měsíců ve Sluneční soustavě, mimo jiné k Jupiteru. A zjistili, že i když je jejich složení a atmosféra, kterou prochází, zcela odlišná, dešťové kapky samy o sobě jsou skoro stejné. Podle výpočtů i největší kapky na Titánu jsou pouze dvakrát tak velké, jako na Zemi.

Není zcela jasné, proč se velikost kapek deště tak podobá. Podle Loftusové může hrát roli souvislost mezi povrchovým napětím kapky a její hustotou. Tak či onak, i současné výsledky výzkumu jsou pro vědce důležitým nástrojem výzkumu planet za hranicemi Slunečné soustavy. „Naše zjištění pomohou vědcům lépe simulovat podmínky pro život na jiných planetách. Srážky jsou klíčovou součástí klimatických cyklů planet,“ upozornila Loftusová. Podle CNN navíc výsledky výzkumu poslouží při odhalování minulosti planet a jejich klimatu.