Velké milníky zkoumání Marsu: první fotky z 60. let i slavný nález Curiosity

Na Měsíc už se člověk podíval, další na řadě je Mars. Rudá planeta patří již dlouho k největším výzvám spojeným s cestováním lidí do vesmíru. Touhu vypravit lidskou posádku na Mars už jasně projevily americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), ruský Roskosmos i Evropská kosmická agentura. A byť na rozdíl od Měsíce, kde je už stanovený i termín dalšího přistání, zůstává lidská návštěva Marsu stále pouze v rovině touhy, téměř denně je lidstvo svědkem postupného odhalování nových informací o rudé planetě. Největší zásluhy na tom má americký kosmický program.

Foť, letíš kolem Marsu

Šedesátá léta minulého století byla bezpochyby dekádou přelomových vesmírných cest. První člověk se podíval do vesmíru, první lidé vstoupili na Měsíc. A také lidstvo získalo historicky první snímky povrchu rudé planety.

Mars vydal další tajemství. Vědci zkoumají nečekanou chemickou reakci

Sonda Mariner 4 v červenci 1965 jako první zblízka proletěla kolem Marsu a pořídila jeho fotky. „Šlo o jednadvacet zrnitých černobílých záběrů,“ uvedli zástupci NASA na webu.

Jedeme

Už v sedmdesátých letech se sovětskému kosmickému programu podařilo, aby jeho sonda přistála přímo na Marsu. Selhala ale pár sekund po přistání, historický úspěch proto počkal až na Američany. V polovině devadesátých let se přímo po povrchu rudé planety jako první projelo vozítko Sojourner z mise Mars Pathfinder.

Nejen vědce potěšily již mnohem kvalitnější snímky, kterých mimochodem bylo už sedmnáct tisíc, a také získaný materiál. „Mise nám poskytla více než patnáct chemických analýz kamenů a půdy a mnohá vypovídající data o větru. Získané poznatky naznačily, že Mars býval v minulosti horký a vlhký," přiblížili výsledky vědci z NASA.

Dvojčata v akci

Na století Marsu lze překřtít jednadvacáté století. Všechny nejvýraznější objevy se totiž odehrály v posledních dvaceti letech. První skalpy si připsala na vrub dvojčata, vozítka Opportunity a Spirit, která na Marsu přistála v roce 2004.

Na Marsu došlo v březnu k otřesům. Rudá planeta se zachvěla v oblasti rovníku

„Opportunity v jednom z kráterů našlo minerál hematit, který se typicky vyskytuje ve vodě,“ uvedli zástupci NASA. Šlo o důkaz, že na Marsu v minulosti byla pravděpodobně tekutá voda, i když vysoce kyselá. I sonda Spirit přinášela důkazy o možném bývalém životě na planetě. Třeba skály formované v době, kdy byla rudá planeta mnohem vlhčí a teplejší.

Curiosity hlásí nástup

K dosud nejúspěšnějším sondám patří rover Curiosity. Vozítko dodnes funguje. Na Marsu je od roku 2012. Dosud se díky jeho činnosti podařilo objevit důkazy o bývalé, více než milion let dlouhé existenci jezer a řek v kráteru Gale. „Rover Curiosity rovněž zjistil, že starodávný Mars měl chemické složení vhodné pro živé organismy,“ uvedli zástupci NASA.

I Curiosity přinesla mnohé důkazy o možné bývalé existenci vody na planetě. Konkrétně vody vhodné pro život, tedy nejen příliš kyselé. Všechny dosavadní důkazy o existenci jezer a podobných útvarů s vodou se však stále setkávají se skepsí části odborné veřejnosti.

Třeba v roce 2018 přišla skupina vědců s informací o nálezu velkého jezera se slanou vodou pod ledem na jižním pólu Marsu. Objev potvrdili v roce 2020 a přidali k němu ještě hlášení o dalších třech nalezených jezerech. „Při výzkumu využili data z kosmické lodě Mars Express, kterou má Evropská vesmírná agentura na oběžné dráze Marsu," uvedl server Nature.

Ingenuity letí

Je to jen jedenáct dní, co si aktuální mise NASA, Mars 2020, připsala na účet historický úspěch. Helikoptéře Ingenuity, kterou na Mars dopravila sonda Perseverance, se podařilo poprvé vzlétnout nad rudou planetu.

Další krok v dobývání Marsu: Průzkumník Perseverance poprvé vyrobil kyslík

Let ukázal, že lidstvu už patří i obloha nad Marsem. Od té doby helikoptéra uskutečnila tři lety, mimo jiné při nich pořídila snímky roveru Perseverance. Vozítko zase před pár dny proměnilo díky nainstalovanému speciálnímu zařízení marsovský oxid uhličitý na kyslík.

Jde o významný krok při plánování možného letu člověka. Kosmonauti by si totiž touto technikou mohli vyrábět vlastní vzduch, a nebyli by závislí pouze na zásobách kyslíku dopraveného ze Země. A zástupci NASA slibují, že mise má před sebou ještě množství „poprvé“. Právě na pátek naplánovali představení dalších milníků, které pro misi stanovili.