Kliknutím zvětšíteJeště v éře němého filmu, přesněji v roce 1919, vznikla populární kreslená postavička kocour Felix. Jeho sláva sice mírně upadla, když s příchodem zvukového filmu obecenstvo poznalo myšáka Mickey Mouse, v padesátých letech se ale Felix opět dostal na výsluní a je nesmazatelně zapsaný do filmové historie. Méně známé už je, že černobílý Felix má přesah i do oblasti kosmonautiky. Podle něj totiž novináři pojmenovali jedinou kočku, která kdy úspěšně zvládla let do vesmíru - tedy nezemřela při něm ani při návratu. Černobílé zvíře vyslali do kosmu Francouzi 18. října 1963.
Autoři vznikajícího francouzského vesmírného programu trénovali pro let do vesmíru počátkem šedesátých let několik koček. „Před tím Francie poslala do kosmu několik potkanů. Následně vědci v Centre d'Enseignement et de Recherches de Médecine Aéronautique "naverbovali" do přísného tréninkového programu čtrnáct koček. A černobílá, původně toulavá kočka, později pojmenovaná Félicette, vyhrála zlatý lístek," uvádí Smithsonian Magazine, časopis prestižního muzea Smithsonian.
Chlupaté kosmonautky
Předtím, než se kočka podívala do vesmíru, čtrnáct vybraných chlupatých "kandidátek" vědci opravdu pečlivě připravili. A jednalo se o regulérní výcvik. „Čtrnáctku vědci na let chystali několik měsíců. Denně byly kočky třeba na hodinu až dvě zavřené v krabici v kabině, která simulovala zvuk rakety. Kočky vědci usazovali také do odstředivek, aby si vyzkoušely přetížení. Zvířata všechno absolvovala s elektrodami nasazenými v lebce," nastiňuje francouzský server Slate. Elektrody do hlav koček vědci implantovali chirurgicky.
Kočky neměly jména, aby si k nim vědci nevytvořili bližší citový vztah - počítalo se totiž s tím, že experiment může dopadnout špatně a zvířata uhynou. Pozdější chlupatá kosmonautka, kterou po úspěšném letu tisk překřtil na Félicette, francouzskou ženskou verzi jména populárního komiksového hrdinu Felixe, měla původně název C 341.
Den před plánovaným startem zúžili vědci výběr kočičích kandidátek na let do vesmíru na šest. Šanci dostaly ty kočky, které během několikaměsíčního výcviku projevily klidnou povahu.
Krutý konec
V Den D, tedy 18. října 1963, se vědci rozhodli, že do kosmu poletí C 341. Klíčovým pro rozhodnutí byla její váha, vážila 2,5 kila, a také klidné chování „Raketa byla vypuštěna ze základny v saharské poušti a dosáhla výšku zhruba 160 kilometrů. Cesta byla krátká, trvala méně než čtvrt hodiny. Po celou dobu vědci monitorovali dech a srdeční frekvenci zvířete i další údaje," popisuje let Smithsonian Magazine.
Na závěr se kapsle, ve které seděla kočka C 341, odpojila od rakety, a k místu dopadu ji snesly padáky. Vědci mohli slavit, zvíře z kapsle vyšlo živé. Slávy si ale příliš neužila. „Dva měsíce po návratu na Zem ji odborníci utratili, aby vědecký tým mohl prozkoumat její mozek," uvádí web Smithsonian Magazine.
Félicette se nakonec stala jedinou kočkou, která kdy úspěšně zvládla let do vesmíru. „O několik dní později po jejím úspěchu, 24. října, vědci vypustili do kosmu další z původní čtrnáctky trénovaných koček. Ta už ale neměla takové štěstí. Raketa havarovala a kočka zemřela," zmiňuje server Slate. Jiné země kočky do kosmu neposílaly.
Z dvanácti koček, které zůstaly na pevné zemi, delší dobu žila pouze jediná. Poté, co jí vědci implantovali do hlavy elektrody, začala mít zdravotní problémy a byla vyřazena z tréninku. Odborníci se rozhodli, že si ji ponechají jako maskota - dostala jméno Scoubidou, uvedl tým autorů Kerrie Doughertyová, Philippe Jung a Jean-Jacques Serra v roce 2018 na astronomickém sympóziu.
Devět trénovaných koček bylo utraceno po skončení výzkumného programu, osud dalších dvou není znám.
Zvířata ve vesmíru
V počátcích vesmírných programů jednotlivých států vědci do kosmu vysílali mnoho zvířat. Jména většiny z nich jsou dnes neznámá - dlouho tomu tak bylo i v případě kočky Félicette. Deník přináší přehled zvířecích kosmonautů, kteří pomohli přepsat lidské dějiny.
Octomilky (bezejmenné), USA, 1947
I když se obecně má za to, že prvním zvířetem ve vesmíru byla ruská fenka Lajka, ve skutečnosti se ještě před ní do kosmu vydali i jiní tvorové. Lajka totiž byla prvním zvířetem na oběžné dráze Země, na hranici vesmíru ale vystoupala zvířata už dříve.
Vůbec prvními tvory, kteří se na tuto hranici "podívali", byly octomilky. „Do vesmíru je vyslal tým amerických vědců 20. února 1947. Na špičce německé nadzvukové rakety V2, kterou vyvinuli Němci během druhé světové války, Američané poslali octomilky do výšky 42 mil (zhruba 67,5 kilometru, pozn. red.). Octomilky se vydaly na cestu v balíčcích semen žita a bavlny," nastiňuje server History.
I když šlo o vůbec první let zvířat do kosmu, octomilky jej překvapivě přežily.
Albert II. (makak rheus), USA, 1949
Po úspěšném pokusu s octomilkami se Američané ve snaze vypravit do kosmu prvního člověka vrhli na pokusy s většími zvířaty, savci. V letech 1948 až 1951 do vesmíru vyslali několik myší a opic. Životy většiny ale bohužel skončily tragicky - žádné ze zvířat se na Zemi nevrátilo živé. „Třeba 14. června 1949 Američané do kosmu vyslali Alberta II., šlo o makaka. V raketě V2 doletěl do výšky 83 mil (zhruba 133 kilometrů, pozn. red.). Let přežil, zemřel ale při přistání," uvádí server History.
V roce 1951 směřovala v rámci amerického vesmírného programu do kosmu další opice, Yorick. Ten byl pro účely cesty uspán. I on podle všeho samotný let zvládl, jenže když v kapsli, která dopadla do Nového Mexika, čekal na vytažení, prostor se přehřál a opice v něm uhynula. Zajímavé ale je, že devět myší, návrat přežilo. Jejich další osud je neznámý.
Dezik a Cygan (psi), SSSR, 1951
Sovětší vědci v rámci vesmírného programu plánovali do kosmu vyslat až sedmapadesát psů, nakonec jich do vesmíru letělo méně. Průkopníky se v tomto směru stali psi Dezik a Cygan. Byli vůbec prvními svého druhu, kteří letěli na hranici vesmíru, konkrétně do výšky 110 kilometrů. Sověti je do kosmu vypustili 15. srpna 1951. Oba let přežili. Dezik nakonec zemřel při přistání po dalším letu na hranici vesmíru ve stejném roce. Cygan se dožil vyššího věku - jako mazlíčka si ho totiž adoptoval vědec Anatoli Blagonravov. Mimochodem, jeho potomci byli později vedením státu rozdáváni jako odměna za zásluhy.
Lajka (pes), SSSR, 1957
Zřejmě nejznámějším zvířetem, které se kdy podívalo do kosmu, byla fenka Lajka. Šlo o křížence, který byl odchycen na ulici jako toulavý pes. Do kosmu fenku vyslal Sovětský svaz 3. listopadu 1957. Stala se prvním živým tvorem, který se dostal na oběžnou dráhu Země. Vědci od počátku plánovali, že pes při misi zahyne, ještě totiž nebyla vyvinutá technologie, která by umožňovala bezpečný návrat na Zem. V plánu bylo Lajku otrávit, fenka nakonec zemřela o něco dříve. Podle nejnovějších vědeckých zjištění bylo příčinou smrti přehřátí.
Belka a Strelka (psi), SSSR, 1960
I když jim prvenství, co se cesty do kosmu týče, "ukradli" Dezík a Cygan a fenka Lajka, jedno prvenství ukořistily i feny Belka a Strelka. Jejich let do vesmíru v srpnu 1960 totiž nebyl jen dalším z řady cest psů pod taktovkou sovětského vesmírného programu. Belka a Strelka se staly prvními zástupkyněmi svého druhu, které se z kosmu vrátily na planetu živé v kosmické lodi. Na palubě Sputniku 5 s nimi byla i další zvířata - například králík, myši, potkani či mouchy. A i tito chlupatí pasažéři to zvládli - zemřelo pouze několik myší.
Belka a Strelka po vesmírné cestě žily klidný život, a stejně jako v případě psa Cygana, i štěňata Strelky se stala mimořádně vzácným "artiklem". Jedno ze štěňat, které měla strelka se psem Pushokem, rovněž zařazeným do vesmírného programu, dostalo jméno Pushinka. A tu daroval v roce 1961 Nikita Chruščov dceři tehdejšího amerického prezidenta Johna F. Kennedyho Caroline.
Ham (šimpanz), USA, 1961
V roce 1961 Spojené státy americké vyslali do vesmíru prvního primáta - šimpanze, který krátce před letem dostal jméno Ham, vytvořeno z prvních písmen názvu střediska, kde ho pro cestu připravovali. Ham se narodil v Kamerunu, kde jej jako mládě chytili lovci. Následně byl zařazen do výběru čtyřiceti opic, ze kterých se právě on stal tím, kdo se podíval do kosmu. Ve vesmíru si nakonec dvouletý šimpanz pobyl kolem šestnácti minut. Vědci na Zemi po celou dobu monitorovali jeho životní funkce. Pro let do vesmíru dostal dokonce speciální skafandr. Dva roky po návratu z vesmíru a po vyřazení z vesmírného programu se stal Ham obyvatelem washingtonské zoo. Žil až do roku 1980.
Enos (šimpanz), USA, 1961
Šimpanz Enos, kterého američtí vědci vyslali do kosmu v listopadu 1961, je dodnes prvním a jediným šimpanzem, který se dostal na oběžnou dráhu Země. Šimpanz Ham, který letěl ve stejném roce, až do takové výšky nevystoupal. V projektu Mercury, jehož byl Enos součástí, podstoupil tento lidoop náročný trénink související s plánovaným přetížením, které měl při cestě do kosmu zažít. Celkem jeho výcvik trval více než 1250 hodin, což jsou necelé dva měsíce čistého času. Zemi primát obletěl za hodinu a 28 minut. Na planetu se vrátil zcela v pořádku. Do vesmíru se měl podle plánů podívat dvakrát, jenže v listopadu 1962 dostal akutní průjmovité onemocnění, kterému podlehl. Vědci později uvedli, že nemoc nijak nesouvisela s dřívější cestou do kosmu.
Hector (potkan), Francie, 1961
Hlodavec Hector se v roce 1961 stal prvním zvířetem vypuštěným do kosmu v rámci francouzského vesmírného programu. Díky jeho letu se Francie stala po USA a SSSR třetí zemí světa, která vyslala do vesmíru živého tvora. „Raketa Véronique s Hectorem na palubě byla odpálena ze Saharské poušti a vystoupala do výšky 95 mil (153 kilometrů, pozn. red.). Hector se na Zemi vrátil živý a stal se národním hrdinou. Francoužští vědci později oznámili, že jim let tohoto potkana do vesmíru poskytl informace, které pak pomohly Spojeným státům americkým vyslat do kosmu člověka," uvádí server Getty Images.
Félicette (kočka), Francie, 1963
Jedinou kočkou, která kdy byla ve vesmíru a přežila, se stala francouzská černobílá kočka Félicette. V kosmu strávila zhruba čtvrt hodiny. Let i přistání zvládla bez problémů, dva měsíce po letu ji ale vědci utratili, aby mohli prozkoumat její mozek.
Veterok a Ugoľok (psi), SSSR, 1966
Vůbec posledními psy, kteří se dostali do vesmíru, byla sovětská dvojice Veterok a Ugoľok. Vědci je do vesmíru vypustili 22. února 1966. V kosmu, na oběžné dráze Země strávili přesně tři týdny. Jde o vůbec nejdelší pobyt psa ve vesmíru v dějinách.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
