Kliknutím zvětšíteJe to větší vzdálenost, než je mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem České republiky. Blesk, který na jaře roku 2020 udeřil nad Jižní Amerikou překonal všechny dosavadní rekordy. Měřil totiž 768 kilometrů (s možnou odchylkou měření 8 km). Stal se tak vůbec nejdelším bleskem v historii, a nyní byl tento jeho titul oficiálně potvrzen.
„Dosud nejdelší naměřený jednotlivý blesk proletěl mohutným systémem bouřkových oblaků rozprostírajícím se napříč jižními státy USA 29. dubna 2020,“ uvádí tisková zpráva Akademie věd České republiky. Posledního rekordmana přírodní úkaz překonal o zhruba šedesát kilometrů.
Jaro 2020 bylo ovšem na rekordní úkazy opravdu bohaté, protože jen o dva měsíce později nad Jižní Amerikou padl také dosavadní rekord nejdéle trvajícího blesku v historii.
„Měřeno na dobu trvání se mezi rekordy zapíše blesk o délce 17,102 sekundy (s možnou odchylkou měření 0,002 sekundy), který se bez přerušení šířil bouřkovým systémem nad Uruguayí a severní Argentinou 18. června 2020. Předchozí rekordní blesk, jenž se objevil 4. března 2019 nad severní Argentinou, byl překonán o 0,37 sekund,“ shrnuje zpráva Akademie věd.
Oba blesky vědci zaznamenali z oběžné dráhy okolo Země pomocí unikátního optického satelitního detektoru. „Tyto extrémy jsou živoucím dokladem síly přírody, ale také vědeckého pokroku v jejím pozorování. Je pravděpodobné, že existují ještě déle trvající a na delší vzdálenost se šířící blesky, které ale budeme schopni pozorovat, až když se technologické možnosti jejich detekce ještě více zdokonalí,“ zmínil v oficiálním vyjádření Randall Cerveny z Výboru pro meteorologické a klimatické extrémy WMO.
Kdyby lidé zaznamenané megablesky chtěli porovnávat s běžnými blesky, bylo by to, jakoby srovnávali obyčejný rodinný dům s některým z newyorských mrakodrapů. „Běžně jsou kratší než jedna sekunda a šíří se bouřkovým oblakem horizontálně desítky kilometrů či méně. Díky satelitním detektorům bylo sice možné odhalit tyto rekordní megablesky, ale je spousta dalších extrémních vlastností bleskového výboje, které satelity neodhalí, a také by nás hodně zajímaly,“ vysvětlila Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Od roku 2021 je členkou mezinárodní komise Světové meteorologické organizace, která vyhodnocuje rekordy mezi blesky.
Zaznamenávání údajů
Díky technologickému pokroku je lidstvo v současnosti schopno zaznamenat údaje o stále více blescích. „Pro hledání rekordů v délce trvání jednotlivého blesku a v délce vzdálenosti, kterou blesk bez přerušení urazil uvnitř bouřkového oblaku, se až donedávna používala data z pozemních anténních polí, jejichž možnosti jsou ovšem značně omezené jejich polohou a dosahem. Nyní jsou k dispozici optické detektory umístěné na geostacionárních satelitech GOES-16 a GOES-17, které nově uznané extrémy zachytily. Z vesmíru blesky pozoruje také čínský satelit FY-4 a na oběžnou dráhu se brzy dostane optický detektor na palubě evropské družice MTG-I, čímž budou mít vědci k dispozici téměř globální pokrytí bleskové aktivity na zemi,“ nastiňuje zpráva Akademie věd.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
