Homér zmiňuje Meliboiu ve druhém zpěvu Íliady, v takzvaném katalogu lodí. V této pasáži Homér vyjmenovává všechna řecká města, která se zúčastnila tažení proti Tróji pod vedením krále Agamemnóna. Město ale zmiňují také další starořečtí literáti ve svých pozdějších dílech, přesné povědomí o jeho poloze se ale v průběhu času vytratilo.

V malé nezařízené místnosti o velikosti 16 metrů čtverečních se nacházely tři postele, komoda, která sloužila zřejmě jako záchod, několik keramických nádob, dřevěná truhla s koňskými postroji a jedno malé okno
Pompeje vydaly další ze svých pokladů: Úžasně zachovalý pokoj otroků

Na jednom kopci poblíž přístavu Agiokampos v provincii Larisa řečtí archeologové narazili na akropoli, opevněné město o rozloze zhruba 55 tisíc metrů čtverečních. V novém nalezišti archeologové objevili řadu předmětů, a to včetně keramiky, odkazujících na název dávného města. Proto se domnívají, že by mohlo jít o homérovskou Meliboiu.

Práce budou pokračovat

Archeologické pozůstatky jsou však podstatně mladší než epos Ílias a odborníci je datovali do helénského období, což odpovídá zhruba třetímu až prvnímu století před naším letopočtem. Archeologický průzkum je teprve na začátku, odborníci stačili zmapovat jen pozůstatky jedné budovy. Práce budou pokračovat na jaře příštího roku, až se zlepší počasí.

Pokus o nemožné. Snímek zachycuje spuštění člunu James Caird na vodu. V plavidle se vydal Ernest Shackleton ze Sloního ostrova, kde uvízla jeho expedice, na 1400 kilometrů dlouhou cestu do civilizace.
Sklep na Zélandu ukrýval sto let starý poklad. Vědcům se z něj podlomila kolena

Dlouhé spory se vedly o existenci a polohu města Trója, proti kterému vedli Řekové tažení. Město se podařilo v druhé polovině 19. století objevit německému archeologovi Heinrichovi Schliemannovi na kopci Hisarlik v Turecku. Závěry, že jde o město z Íliady pak potvrdily i pozdější archeologické průzkumy.