Úplně první zmínku o ložnici, respektive posteli, najdeme v Homérově Odysseji. Staří Egypťané považovali postel za nejdůležitější kus nábytku v domě, protože beze stolu se člověk může poměrně kvalitně najíst, ale bez postele se nikdy kvalitně nevyspí. Zatímco okolní národy ještě spaly na udusané zemi, u Egypťanů bychom už našli první známky ergonomického tvarování roštů s vyvýšeným podhlavníkem.

Matrace, antické dědictví

V Římě bylo zvykem pokoje pro spaní honosně zdobit, aby byl člověk hned po probuzení obklopen tím, co bylo považováno za krásné – pohodlnými materiály (husí nebo labutí peří), nábytkem ze zdobeného dřeva a luxusními tkaninami. Na lůžku bylo zvykem nejen spát, ale i hodovat (a pak už jen ulehnout).

Podle historických pramenů v Římě už v prvním století našeho letopočtu spala i většina prostého lidu alespoň na matracích, stejně tak v tehdy vyspělé Arábii, kde byla v oblibě zavěšená lůžka s nebesy ale i hamaky, „cestovní“ postele, které umožnily i beduínům nebo poslům spát v relativním bezpečí, daleko od hadů, štírů a jiné havěti.

Nerušený spánek byl ceněn pro množství sil, které dokáže člověku dodat, a starověké civilizace si ho velmi cenily. I když středověk v tomto směru přinesl návrat na zem a na tvrdé pryčny v rámci pokání před bohem, dědictví antiky přežilo dodnes – nejen v tom, jak si v poslední době opět více vážíme spánku, ale i z etymologického hlediska – slovo matrace se k nám dostalo z italského „materasso“, které zase pochází právě z arabského „matrah“ ve významu „něco, na co se pokládáme“.

Soumrak „pokojů pro všechno“

„Období baroka bylo patrně érou nejhonosnějších ložnic a zajímavé je, že se jich někdy využívalo i jako přijímacích pokojů, ať už v případě nemoci hostitele, nebo jisté zhýralosti. Francouzský král Ludvík XIV. z postele přijímal své dvořany i zahraniční vyslance. Vše ale mělo svá pravidla a vstoupit do ložnice ženy bez pozvání a doprovodu znamenalo téměř stejný přečin jako zneuctění. Ložnice byla místem, kde probíhala i hygiena a vkročit tam ‚jen tak‘ bylo nemyslitelné,“ navazuje na historickou notu bytová designérka a historička architektury Kamila Kulčínská.

„Naopak na venkově bylo běžné spát a žít pohromadě v jedné místnosti, i když často z praktických důvodů – ve venkovských staveních bylo málo prostoru a ve světnici bylo v zimě teplo od kamen. Odtud také ono příznačné spaní na teplé peci,“ dodává historička architektury. Na dnešním interiérovém designu je podle ní nejlepší to, že nás již nesvazují žádné konvence a je jen na nás, jak kreativní budeme.

Ložnice podle designérky dlouho zůstávala „zakonzervovaná“ a možná i trošku svázaná konvencemi. Často jsme pro tyto účely vybírali ten nejzastrčenější pokoj, a jelikož dobré mravy kázaly do cizí ložnice nelézt, ponoukalo nás to i k různým neřestem: „Hodně lidí si s ložnicí možná trošku ‚neví rady‘. Často jde o prostorné pokoje, kam se chodí ‚jen spát‘ – je zde pak spousta místa, které můžeme využít jako sklad různých věcí od sportovního náčiní po to, ‚co se ještě může hodit‘. A to není úplně dobře jak z estetického, tak řekněme z psychologického hlediska,“ vysvětluje designérka.

Současné trendy ale velí ložnici otevřít, zpřístupnit a udělat z ní plnohodnotnou součást prostoru. Jak na to? Kreativitě se nekladou meze, ale my se tentokrát budeme držet dvou aktuálně výrazných trendů.

Intimní prostor pro relaxaci

Kamila Kulčínská se občas setkává s názorem, že do ložnice se chodí jen spát, tak proč se s tímto prostorem nějak zvlášť piplat: „Musíme mít na paměti, že v tomto prostoru strávíme zhruba třetinu života. Nejde jen o to ‚zalehnout a spát‘. Je to místo, jehož atmosféra nám může pomoci odpojit se od starostí a užít si ‚me time‘, intimní chvíle s partnerem nebo třeba jen relaxaci v peřinách se skleničkou a dobrým filmem.“

Předplaťte si Deník.cz a získejte zdarma e-knihu plnou ovocných receptů.
Více na: denik.cz/predplatne.

Prostor ložnice můžeme zařídit i zcela odlišně od stylu celého bytu a umožní nám (zvlášť při aktuálním dění) možnost úniku na jakousi „mikrodovolenou“, kdy se na chvíli ocitneme sami pro sebe, ve vlastním světě.

Trendem právě uplynulého roku byly ložnice propojené s koupelnou – a to buď úplně, nebo kvůli praktičnosti a možnosti volby doplněné třeba o vanu s tím, že interiér disponuje ještě plně vybavenou koupelnou.

Tento trend má kořeny v hotelových pokojích, kde nás možná na první pohled zaskočil, ale zároveň šlo o možnost, jak si takový koncept vyzkoušet. (Ideálně v rámci romantické dovolené s partnerem, a nikoliv s kolegou na služební cestě…) Trend se z hotelů přesunul do obytných interiérů, a to i do těch, které s takovým řešením původně nepočítaly.

„V případě rekonstrukcí koupelen se často přihlíží i k jejich propojení nebo přiblížení k ložnicím. Klienti také stále častěji zvažují instalaci vany přímo do prostoru ložnice nebo oddělení prostor koupelny od ložnice prosklenými stěnami či dveřmi,“ říká Barbora Burešová z designového studia Mooden.

Pro ty, kteří milují „dlouhou vanu“ je ložnice s možností koupele ideální – i ve vztahu k dalším osobám, pro které samostatná koupelna zůstane volná. Především u majitelů velkorysejších prostor je pak poptávka i po vířivkách, které mohou zároveň znamenat efektní využití k ložnici přilehlého balkonu či terasy. Dokonalou relaxaci pak umocní barvy.

„Červená je sice barvou vášně, ale může působit agresivně a rušivě. Stejně tak modrá je sice uklidňující, ale její přebytek může vyvolávat optický pocit chladu a neútulnosti,“ zmiňuje Kamila Kulčínská barvy, které „frčely“ v minulých letech. Použila by je spíše v detailech, na velké plochy preferuje neutrální, přirozené odstíny, jako je béžová, olivová nebo mátově zelená.

Obytná ložnice: více místa pro život

Druhým trendem, který v posledních měsících zesiluje, je otevřená ložnice, více či méně propojená s obytnou zónou. „Z pochopitelných důvodů tento trend vyhledávají spíše jednotlivci nebo mladé a bezdětné páry, pro které není problém mít večer celý byt pro sebe. Je také řešením pro malé prostory, ale i otevřené, nečleněné plochy – třeba lofty nebo chaty v severském stylu,“ uvádí Kulčínská.

Právě v interiérech, inspirovaných severským, ale také eklektickým orientálním či industriálním stylem, je tento prvek častý. „Není to ale žádná novinka – místo pro spaní jako součást obytné zóny bychom našli už v bytech umělců a svobodomyslné mládeže v období šedesátých let nebo v budoárech – kulantně řečeno – svobodných dam v 19. století,“ dodává designérka.

Jak takový prostor uchopit? Možností je opět mnoho a záleží pouze na nás. Praktickou i esteticky zajímavou volbou je optické oddělení prostoru pro spaní pomocí volně stojící, průhledné knihovny nebo policového systému, variabilním řešením pak jsou posuvné stěny (ať už ty japonské, nebo aktuálně oblíbené industriální okno s děleným kovovým rámem).

„Takové možnosti umožní prostor podle libosti otvírat a zavírat například v případě, že nemáme ukázkově ustláno a přišla nečekaná návštěva. Posuvné okno lze ještě doplnit o průsvitnou záclonu nebo závěs – prvek, často vídaný v hotelových pokojích a apartmánech, poskytne ještě větší soukromí,“ dodává Kamila Kulčínská. V bytech s vysokým stropem a loftech pak lze „ložnici“ oddělit horizontálně a umístit ji na visuté patro nebo galerii.

I když se rozhodnete pro otevřenou, obytnou ložnici, nemusíte se vzdávat klasické postele. „Doporučila bych ale decentnější design, který bude barevně a stylově ladit s ostatním nábytkem,“ radí designérka. Důležitým bodem je také volba povlečení – tedy vybírat takové, které bude i v rozestlaném „módu“

působit dekorativně. Divy s estetikou takové ložnice dokážou udělat polštáře nebo přehoz, díky němuž může část postele posloužit i jako plocha pro sezení nebo příjemné lenošení. Otevřená ložnice tedy není zdaleka jen pro pořádkumilovné nebo ty, kteří se chtějí pořádku naučit – je možností, jak „zvětšit“ malý byt i být si blíž po dlouhém dni v práci.

Svět podle Johna a Yoko

Minulý rok přinesl ještě jeden, i když v konečném důsledku trošku nucený trend – práci z domova. Ne všechny byty skýtají luxus pracovny či jiného pokoje, který by mohl jako pracovna sloužit. Improvizovaná kancelář alespoň jednoho z partnerů tak často vznikla v ložnici. Všechny filozofie od feng-šuej až po „selský rozum“ přitom až dosud velely práci do ložnice netahat.

„Tohle už je možná spíš otázka na psychologa, takže mohu říct jen svůj názor. V mém případě je práce zároveň koníčkem a přiznám se, že v ložnici mám stolek, kde mám třeba rozložené kresby, poznámky nebo tam odložím počítač, na kterém jsem si ještě večer v posteli prohlížela inspirativní fotky. Takže ano – pokud vás práce baví, nestresuje, inspiruje… asi se toho nemusíte bát,“ shrnuje designérka.

Možností, jak spojit pracovnu s ložnicí, je více. Pokud máte pocit, že vám „pracovní věci“ v ložnici berou energii, jen se na ně podíváte, může stačit je zavřít do uzavíratelného stolu nebo po pracovní době odnést či odvézt na stolku na kolečkách do jiné místnosti. Oddělit se od povinností – to je důležitý úkol i zmíněné zástěny v rámci otevřené ložnice.

Nekonvenční řešení si samozřejmě žádá i nekonvenční přístup, ale zase přináší spoustu možností a zážitků: Pokud vám vyhovují cally s kolegy v pyžamu a s nohama pod peřinou, nebojte se toho. A o víkendovém poledni si konečně můžete vychutnat s partnerem snídani do postele a zároveň se necítit jako největší zápecníci, a mít navíc k dispozici i odkládací stolek nebo vylézt z peřin rovnou do křesílka.

Moje postel. I v hotelu

Tvrdost matrace významně ovlivňuje kvalitu spánku a každému vyhovuje něco jiného. Pokud jsou hotelové pokoje inspirací pro design ložnic, pak vězte, že to funguje i obráceně. Až se zase všichni vrátíme do hotelů, bude tam na mnohé z nás čekat překvapení – postel „jako doma“, respektive ta od švédské značky YouBed, která představila první individuálně nastavitelné lůžko na světě.

Postele využívají patentovaný způsob úpravy tvrdosti komorové pružinové matrace vysoké kvality. Nastavení pružin se provádí snadno pomocí ovladače, kterým lze vyladit různé části matrace samostatně (ramena a boky), a dosáhnout tak optimálního spánkového komfortu pro všechny uživatele bez ohledu na výšku, hmotnost, tvar těla nebo preferovanou polohu při spaní.

Vzhledem k tomu, že komfort matrace je jednou z nejčastějších položek v negativních recenzích, ale zároveň jde o velmi individuální problém, je koncept YouBed pro hotely cestou, jak zvýšit spokojenost klientů i počet těch, kteří se budou za pohodlím rádi vracet.