„Naposledy do ní přibyl narkotizační přístroj Chirana N5 z roku 1956 využívaný právě v operačních sálech pro anestezii. Je po šestiměsíční restauraci, kterou dělal odborník na auta-veterány Jaromír Kokeš,“ říká zdravotnice s téměř sedmadvacetiletou praxí v oboru.

Pamatuje ještě „krajskou“ nemocnici v Zábřehu, která se před více než čtvrt stoletím stěhuje kompletně do Poruby. A právě na starém pracovišti se dostává do skladiště vyřazeného chirurgického náčiní a nachází v něm věci mimo inventář. Jež vypovídají o zdravotnické historii.

Mechanické přístroje ke spojování tkání (laicky sešívačky) ji natolik oslovují, že dává dohromady ucelenou sérii. „Sovětská a americká škola jsou zajímavé, jak se vzájemně inspirovaly a kopírovaly,“ líčí k instrumentům nahrazovaným už dávno jednorázovými „staplery“ z plastu.

Pomineme-li (přes internet kupované) medicínské knihy i katalogy z přelomu 19 a 20. století, patří mezi nejstarší exponáty očkovací stříkačka. „Nejmíň sto let stará, pryž, sklo a kov. Je od pacienta z neurochirurgie,“ popisuje s tím, že ty dnešní plastové injekce jsou prý lepší.

Maska z blešáku

Ortoped sbírku obohacuje o náhradu kyčle, snad tuzemské výroby podle francouzského vzoru ze skla a akrylátu bratří Judetů. Anestezioložka k ní přidává československý „ruční křísící přístroj“ užívaný v sanitkách. Německý je pak cystoskop k prohlížení močového měchýře; zdroj aukce.

„Schimmelbuschova obličejová maska je z blešáku v Mariánských Horách za sedmdesát korun,“ tvrdí zdravotnice o pomůcce, do níž patří gáza s éterem k uspávání pacientů před operacemi. Z první poloviny minulého století je Potainův aspirátor na drénování, tedy odsávání hrudníku.

„Sbírka by nebyla tam, kde je, bez dárců právě z oblasti medicíny. Ale i dalších,“ podotýká sálová sestřička z FNO. Zmiňuje například choť cévního chirurga profesora Jaroslava Mayzlíka, poskytující nástroje z pozůstalosti manžela, mj. kavoplikační svorku na žílu k zamezení trombózy či kuličkovou mechanickou náhradu chlopně ze 70. let.

Expozice čítá už bezmála sto kusů retro zdravotnického vybavení, část je ve vitrínách na oddělení operačních sálů FNO, zbytek čeká ve skříni na vystavení. Autorka sbírky ji chce zpřístupnit minimálně odborné veřejnosti, a to jak pamětníkům, tak nováčkům ke získání přehledu.