Více než dvaadvacet tisíc výjezdů absolvovali v loňském roce moravskoslezští hasiči. Je to nejvíce v rámci celé České republiky. Ve srovnání s rokem 2017 jde o nárůst o 200 případů.

Mezi nejnáročnější zásahy patřila dubnová likvidace požáru ve Vratimově, kde hořelo ve firmě na zpracování odpadu. Plameny řádily na ploše o rozloze padesát krát sto metrů. S ohledem na skladbu materiálu museli hasiči použít velké množství pěny. Na místě bylo devatenáct jednotek. Hustý černý oblak tehdy vyděsil nejenom obyvatele města, ale i okolních obcí a Ostravy.

Vloni hasiči zasahovali u 2029 požárů, které si vyžádaly deset obětí, zranění utrpělo 137 lidí, mezi nimi i dvacet hasičů. V roce 2018 nebyl zaznamenám žádný požár s velkými škodami jako v minulých letech. Přesto se celková škoda vyšplhala na 123 milionů korun.

DETEKTORY A PAMÁTKY

Na snímku Vladimír Vlček, krajský ředitel HZS.O statistice za loňský rok informoval ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček (na snímku), který také přiblížil některé projekty pro letošní rok.

Velkou pozornost chtějí hasiči věnovat zabezpečení kulturních památek, především dřevěných kostelů, kterých je v Moravskoslezském kraji nejvíce v republice. O této problematice se začalo hovořit po požáru kostela v Ostravě-Hrabové v roce 2002 a poté v roce 2017 po vypálení kostela v Třinci-Gutech.

Drtivá většina kostelů dosud není vybavena elektrickou požární signalizací.

Požár dřevěného kostela v Gutech 2. 8. 2017.
Foto: Požár kostela v Gutech, 2. srpna 2017

„Ta situace se zásadním způsobem do dnešních dnů nijak výrazně nezlepšila. Proto jsme ve spolupráci s Moravskoslezským krajem v loňském roce přistoupili k organizaci konference na ochranu zejména národních kulturních památek, kde jsme do diskuze vtáhli i zástupce ministerstev a dalších subjektů. Musím říct, že v tuto chvíli se situace jeví pozitivně. Měl by být zpracovaný nějaký dotační titul na instalaci elektrické požární signalizace v těchto stavbách,“ uvedl Vlček, podle kterého je důležité, aby se hasiči o požáru kostela včas dozvěděli a mohli co nejdříve zasáhnout.

„Elektrická požární signalizace na rozdíl od autonomních hlásičů požáru je systém, který má svou samostatnou ústřednu a je napojený na pult centralizované ochrany hasičského záchranného sboru. To znamená, že nedochází k žádnému zpoždění přenosu signálu. U autonomní detekce někdo musí uslyšet signál a volat,“ vysvětlil Vlček.