Sotva začali chlapi z Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) Ostrava balit předposlední pátek v únoru výbavu po týdenním cvičení na přehradě Žermanice, požádal je rybář, aby mu našli ztracené plavidlo.

„Uváděl, že se mu potopilo na opačné straně asi sto metrů od břehu, kde je snad patnáct metrů hloubky. Bohužel přišel pozdě, být to v pondělí, zorganizovali bychom náměrové cvičení a pustili se do pátrání,“ vylíčil konec týdenního zimního „zaměstnání“ Petr, vedoucí cvičení a mechanik HBZS.

Techniku využitou při pátrání v Orlické přehradě dnes HBZS vystavuje na akcích pro veřejnost.
Sudy z Orlíku vytáhli báňští záchranáři z Ostravy. Takto vzpomínají na nález těl

Ostravští profesionální báňští záchranáři na něm měli dvanáct lidí včetně lektora Jardy a adepta na potápění Ondry. Plus závodního záchranáře ze stonavské šachty Roberta a pět chlapů z odolovské stanice patřící jako HBZS pod státní podnik DIAMO. Střídali se tu i lékaři s kvalifikací pomáhat v dolech.

V pondělí na ledu

„V pondělí jsme ještě byli na ledu, ale chodit se po něm už nedalo. Pak postupovala obleva rychle,“ pokračoval vedoucí cvičení s tím, že kdepak vyřezávání děr na zamrzlé přehradě, jako tomu bývalo kdysi. První den led jen vylámali, další čtyři šli do otevřené vody; z pontonu půjčeného ze střediska Mostař.

HBZS_a dílna dýchací techniky, kde Zdeněk Sebera předvádí „vnitřnosti“ cvičného aparátu a masku.
Záchranář veterán: Zastavil jsem chlapům i rubání… a dobře zrobil!

„Námětem bylo potápění bez možnosti vynoření, které používáme při naši činnosti. Simuluje to zatopenou šachtu po průvalu vodních vrstev z karbonu,“ vysvětloval Petr. S tím, že dokud se bude kopat uhlí, bude mít HBZS Ostrava svou potápěčskou skupinu, přikazuje to ostatně i tuzemská báňská legislativa.

Transport i vrtání

„V rámci komerčních prací nás poptávají do elektrárny v Hodoníně pro vrtání pod vodou, takže jsme si osvěžili i tuto činnost. Dále pak transport těžkých břemen, ponor s pomocí kompasu a vyhledávání předmětů,“ uvedl Petr. A právě poslední zmíněná aktivita proslavila HBZS při pátrání po obětech Orlických vrahů.

Šlehovky čili zásahový oděv v moderním provedení obdivoval jak vysloužilý člen ZBZS Milan Voštera, tak jeho vnuci.
Jít k „profi“ báňským záchranářům se zdá těžší, než k policii či armádě

Na břehu žermanické přehrady opět nechyběla (a naštěstí nebyla zapotřebí), tak jako v polovině devadesátých let minulého století u orlické nádrže, dekompresní „dvoumužná“ komora Haux. „Slouží v případě nehod, postižený v ní pod dohledem lékaře znovu vyrovná tlak do úlevové hladiny,“ řekl mechanik HBZS.

Báňští záchranáři na Žermanicích absolvovali celkem dvaadvacet ponorů. „Vždy ve dvojicích a pod hladinou půlhodinku až hodinku,“ informoval Petr. Teplota vody se pohybovala mezi dvěma až čtyřmi stupni nad nulou. V suchých oblecích Ursuit vhodných pro použití i v kontaminovaném prostředí to nevadilo.

HBZS a PČR společně

Ve fotogalerii výše se můžete podívat, jak vypadalo před lety cvičení u zatopeného  lom Šifr u Svobodných Heřmanic. Policejní a báňští potápěči zde společně testovali, zda by si tyto dva útvary mohly mezi sebou navzájem půjčovat výstroj a muže - VÍCE ZDE.