Jeho rod má kořeny ve Francii i Rakousku a 67letý František Bernold o něm s hrdostí prohlašuje, že všichni jsou buďto muzikanti nebo podnikají ve stavebnictví. Patří mu většina pozemků a nemovitostí v asi hektarovém úseku Ocelářské ulice mezi Zengrovou a Obránci míru, včetně tamní školy, kterou v minulosti odkoupil a dnes v ní vychovává učně pro svou vlastní firmu!

Práci nonstop jsem jim zatrhl

Sám se vyučil v několika oborech a když se přistěhoval do Vítkovic, měl výborně placenou práci. Jeho snem ale byla vlastní firma. Dnes ji má – vodoinstalatérskou, topenářskou i plynárenskou. Staví a rekonstruuje koupelny, má i vlastní vanové studio.

Po více než třiceti letech od jejího založení má roční obrat přes 150 milionů korun a jistotu práce pro zaměstnance i rodinu. „Ředitel divize velkoobchodu je můj starší syn, ekonomickému úseku velí dcera a mladší syn je zase šéf technického úseku,“ praví hrdě muž, v jehož sídle už se potkáte i s vnuky. Firma Bernold nyní zaměstnává kolem padesáti lidí.

Živnostník, řemeslník - Ilustrační foto
Řemeslníků je v Česku nedostatek. Lidé je shánějí přes známé

„V podkroví jsem tam zřídil krásnou ubytovnu pro osmadvacet lidí s wi-fi a televizí. Mezi zaměstnanci mám totiž také Ukrajince. Ale pozor – takové, že i ty už je považuju za rodinu!“ zdůrazňuje Bernold a chválou nešetří.

„Chtějí vydělávat peníze a vše si opravdu poctivě a kvalitně odpracují. Dělali by nonstop, ale to jsem zatrhl. Jsme kulturní národ, proto je posílám do zoo nebo na hory. Mají ode mě ostatně k dispozici auto,“ popisuje majitel, jehož vloni při sčítání kvůli covidu zaujalo číslo tři čtvrtě milionu Ukrajinců pracujících v Česku. Odhady přitom hovořily o desetitisících.

Ve Vítkovicích se nesmíte bát!

Sám Bernold si Vítkovice oblíbil. Jako první si zde sehnal pozemek, v bytě by prý nevydržel. Přestože se dnes musí pořádně ohánět, aby jej ohlídal. Sídlí totiž na dohled jedné z nejproblémovějších ostravských lokalit. A podle toho se zabezpečil.

„Je to tady jako v heřmanickém kriminálu. Mám plechové, dva a půl metrů vysoké ploty, na nich ostnatý drát a nad tím žiletkový drát. A i toto ti lumpi překonají. Hodí na to prošívanou deku nebo matraci, jen aby ukradli kousek železa. Máme psy, ostrahu, kamerový systém napojený na centrální pult. A stejně kradou. S podnikateli si vzájemně střežíme záda,“ popisuje Bernold, který razí jasné heslo: „Nesmíte se tu bát“.

Snímek k článku Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník.
Vítkovice dýchají industriálem i starými časy, tvrdí živnostník

Tím se ostatně řídil celý život. Když kvůli restitucím přišel o zázemí. Když ještě před revolucí kupoval současné pozemky. Slíbené je měl za tři sta tisíc korun, v narychlo svolané aukci však musel vytáhnout přes milion. A nebál se, ani když se stal průkopníkem ve využívání mědi. Měl vizi. I díky tomu je dnes tam, kde je. A neopouští své zásady. Například osobní kontakt. „Po e-mailu nic nevyřešíte. Každá A4 je zničený strom na Šumavě. Když se nevidíme a nepadne důvěra o zakázkách, nemá to smysl,“ tvrdí bard v oblasti koupelen, vody, topení a plynu František Bernold.