Zhruba 150 zástupců firem a různých institucí se shodlo na tom, že je potřeba v nejbližších měsících společně vybojovat vyčlenění peněz pro uhelné regiony z rozpočtu Evropské unie. S tím souhlasí i vládní zmocněnec pro moravskoslezský kraj Jiří Cienciala. „Budoucnost těžebního průmyslu a na něj navázaných odvětví, včetně hutnictví, ale i rozvoj nových moderních směrů v průmyslu, to jsou aktuální otázky, které musíme řešit. Ukazuje se, že jedině společným postupem na poli Evropské unie můžeme dosáhnout konkrétních výsledků,“ řekl na konferenci Jiří Cienciala, předseda představenstva Česko-polské obchodní komory.

David Pastrňák (vpravo) bojuje o svůj první Stanley Cup.
Pastrňák bojuje o Stanley Cup. Přivezl by jej ukázat?

Stejný názor má i staronový europoslanec za OSD a bývalý moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, který prosazoval zapojení České republiky do tzv. uhelné platformy. Potvrdil, že Evropská unie je připravena vyčlenit peníze na restrukturalizaci postuhelných regionů. „Mluví se o částce pět miliard euro. Bude ale záležet na tom, jestli se dostanou do nového rozpočtu EU jako samostatná položka. To ale neprosadí jeden stát, jeden ministr. Je potřeba, aby se na tom shodlo více zemí. Nabízí se Česká republika, Slovensko, Polsko, Německo. Pak to má šanci na prosazení. Rozhodující bude konec roku, nebo začátek toho dalšího,“ uvedl Evžen Tošenovský.

Modernizace dětského parku v centru Havířova.
V Havířově finišuje modernizace dětského parku

Upozornil však, že tyto peníze jsou primárně určeny na strukturální přeměnu průmyslu v těchto oblastech, nejsou to peníze na provoz. Připomněl také, že v Moravskoslezském kraji už je kraji připravených několik projektů, které by mohly být podpořeny. Například využívání vodíku v dopravě či metalurgii, dále pak využití důlní vody, splavnění Odry a podobně.

Na společný postup při získávání peněz na restrukturalizaci regionů, kde po léta dominoval těžební průmysl, sázejí i Poláci. „Naším úkolem je vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání. Snažíme se naslouchat byznysu a věříme, že Evropská unie vyslyší naše potřeby,“ prohlásil na konferenci Wojciech Kaluža, vice-hejtman Slezského Vojvodství.

Rozhodčí Jan Jílek.
Bývalý sudí Jan Jílek: Jaro? Hodně špatná reklama pro český fotbal

Dalšími tématy konference byl rovněž stav ovzduší a podnikání. V té souvislosti vyslovili někteří účastníci nervozitu nad tím, že stále není znám termín, kdy skončí s těžbou společnost OKD. „Ta nejistota není dobrá. Potřebují to vědět podnikatelé, i zaměstnanci. A OKD mlží,“ řekl například prezident sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Zatím oficiální platný termín ukončení těžby na Karvinsku je rok 2024. Premiér Andrej Babiš ale už několikrát řekl, že v případě příznivých cen uhlí by bylo rentabilní těžit déle, až do roku 2030. O což prý stát, coby aktuální vlastník těžařské firmy OKD, bude usilovat.

Tzv. uhelná platforma

Projekt zaměřený na přeměnu tradičních těžařských regionů a jejich modernizaci. Peníze získané z tohoto zdroje by měly směřovat především na podporu vědy a výzkumu a modernizaci.

Důl ČSM na Karvinsku po neštěstí.
Vyšetřování loňského výbuchu v Dole ČSM potrvá ještě měsíce