Jiří GrodaJiří GrodaZdroj: Se svolením Lesů ČRJe to takřka měsíc, kdy vypukl doposud největší lesní požár na území České republiky, který zasáhl podstatnou část Hřenska. Událost znovu oživila otázku, jak jsou naše lesy svojí skladbou proti podobným situacím chráněné. Jak to vypadá z vašeho pohledu?
Za poslední dobu se v lesích, kterých tu máme 1,1 milionů hektarů, podíl listnatých a jehličnatých dřevin významně mění. Může za to i kůrovcová kalamita, se kterou jsme se v posledních letech potýkali. Na druhou stranu je potřeba říci, že les roste sto až sto padesát let a nemůžeme tak z roku na rok změnit druhovou skladbu. Jsme však na dobré cestě. Jak by měly lesy v budoucnu vypadat, je nyní dobře vidět na severní Moravě, která se s kůrovcovou kalamitou potýkala od devadesátých let minulého století. V tuto chvíli tu máme již takřka 30 let nové porosty, kdy se tu snoubí listnaté i jehličnaté stromy. Z toho mám velikou radost a je vidět, že tu změnu umíme udělat. Nutno také podotknout, že právě ve smíšených lesích je riziko požáru podstatně sníženo.

Obnova lesů z pohledu statistiky láme historické rekordy, podle ekologů se ale nedaří napravovat historické chyby a lesy dále směřují svojí skladbou k monokulturám, ilustrační foto.
V ČR se zalesňuje rekordně rychle. Stromy nepřežijí, kritizují ekologové

Jaký je tedy recept na „požáru vzdorné“ lesy?
Je to úplně jednoduché. Porosty s významným podílem listnatých stromů mohou hořet v daleko menší míře. Není v nich tolik pryskyřice a spadu hořlavých hmot. Navíc je tu větší vlhkost. Nebudu však nyní říkat, že budeme mít 60 procent listnatých porostů, to je nesmysl. Vše však musí navazovat na historickou linii. A k ní nyní vedou naše kroky.

Novou skladbu lesů tedy ocení až další generace?
Přesně tak. Než se dostaneme do ideálního stavu, bude to trvat přes sto let. Chceme totiž obnovovat lesy přirozenou cestou a kácet co nejméně. A jehličnaté stromy, napadené kůrovcem, chceme nahrazovat právě odolnějšími porostry. To vše v souznění s matkou Přírodou.

Zdroj: HZS ČR

Stále se točíme kolem kůrovcové kalamity. Mají naše lesy v tomto ohledu to nejhorší za sebou?
V současné době to s kůrovcem vypadá lépe, než v předcházejících letech. Nepomáhá tomu však horké počasí, které v posledních měsících panuje. V něm má kůrovec navrch, ale republika, jako taková, už vypadá, že se s kůrovcem dokázala ve větší míře vypořádat.

S kůrovcem také souvisela finanční kondice samotných Lesů ČR, kdy právě kalamity dělaly velký průvan v kase podniku a zastavily se některé projekty. V jaké stavu jsou, co se týče peněz, Lesy ČR v současné době?
Od loňského července, kdy došlo k významnému nárůstu cen dřeva, se finanční situace zlepšila. A to i s ohledem na roky 2018 až 2021, které byly pro celé lesnictví těžké a ceny dřeva byly na historickém minimu. Teď jsme na tom opačně. Do celého procesu také vstupuje větší zájem o energetické dříví, kdy lidé kupují prakticky vše, co roste. A s touto poptávkou roste si samotná cena dříví. Letos v únoru jsme navíc spustili program na podporu menších živnostníků a firem, kterým dodáváme naše dříví, ať se nevyváží ven. I zde vidíme další posun, který chceme udržet co nejdéle. Když se tu dříví pěstuje, tak ať tady také zůstane. Ale vrátím se k vaší otázce. Právě vysoká cena i zájem o dřevo podniku prospívá a pomáhá nám realizovat i projekty, které jsme museli kvůli špatné ekonomické situaci zastavit.

Projekt nového sídla státního podniku Lesy ČR v Hradci Králové.
Lesy ČR stále chtějí luxusní sídlo za stovky milionů. Stavět se má již brzy

Jedním z nich je dlouhá léta uvažované ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové. Právě kvůli kůrovci byl tento projekt za více než půl miliardy korun před čtyřmi lety zastaven. Budete stavět?
Naše současné sídlo se prostě pomalu rozpadá. Bohužel. Je technicky zastaralé a energeticky naprosto nevyhovující. V létě v něm bývá neúnosné vedro, v zimě naopak stojí jeho vytápění plynem spoustu peněz. Nová pasivní budova je projektem s velkým podílem dřeva, za který se nebudeme muset stydět. Naopak si dovedu představit, že by mohl být architektonickým vzorem pro jiné stavby v Česku. Dnešní doba je ve znamení zdražování materiálů, stavebních prací a mluví se o úsporách, ale já si myslím, že jde o dobrou investici, dobrý nápad. A řekl jsem to také hned na úvodní schůzce s panem ministrem. Proto tedy plánujeme stavbu nové budovy, na místě té současné.

V jaké fázi projekt je?
Nyní se pracuje na obnovení stavebního řízení, následovat bude výběrové řízení na dodavatele a stavba jako taková. Chci přitom vyzdvihnout předpokládanou spolupráci s různými typy škol – od učilišť přes střední až po vysoké školy. Střední školy například mohou v rámci praxe v našich lesích natěžit dřevo, s vysokoškoláky chceme během výstavby spolupracovat na technických věcech. Byl bych rád, kdyby se začalo stavět už v příštím roce.

Dobrá finanční kondice Lesů ČR však pomůže i státní kase. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se před nedávnem nechal slyšet, že ze státního podniku „přelije“ 3,8 miliardy do státního rozpočtu na sociální programy. To platí?
Ano. Pan ministr chce skutečně část z našeho zisku, který do poloviny roku činil 4,7 miliardy korun, odvést do státního rozpočtu. Z lesnického hlediska z toho nejsem nadšen, ale rozumím tomu. Lesy jsou státní a musí plnit i tuto funkci. Je však také pravdou, že dlouhodobě budeme potřebovat významnou částku na to, abychom lesy vrátily do časů před kůrovcovou kalamitou.

Houbařská sezona 2022. Kolem Stonavy.
FOTO: Jsme národ houbařů. Z lesa lidé odchází s plnými koši. Kde všude rostou?

Kolik jich bude potřeba?
Když jsem říkal, že do poloviny roku jsme v zisku 4,7 miliardy korun, tak je třeba také podotknout, že jen pěstební činnost nás ročně stojí pět miliard. Ale budeme se snažit, aby se nám dál dařilo. Navíc tu máme stále oblasti, kde bojujeme kůrovcem či jeho následky. Například těžbou poškozenými cestami. Během nejbližších šesti let tak budeme potřebovat zhruba 19 miliard korun, abychom vše dali do pořádku. Nebavíme se však jen o porostech a lesních cestách, ale i o investicích do vodních staveb a dalších lesnických činnostech. Chceme také více rozvíjet podnik, který se takřka na tři roky zatavil a také investovat do nákupu nových lesních pozemků. Například od lidí, kteří už se o les nezvládají starat a chtějí jej prodat za rozumnou cenu.

Když jsme u těch pozemků: Lesy ČR mají ve svém portfoliu 968 honiteb a 848 z nich pronajímá různým mysliveckým spolkům. Vy však chcete čtvrtinu z nich převzít pod svá křídla. Proč?
Myslivost je jedním z nejsledovanějších odvětví v České republice. Za poslední roky jsme nejen do kalamitních oblastí vysázeli více než 360 milionů. Poškozování těchto nově založených lesů zvěří je prostě neúnosné a stejně tak jsou dlouhodobě neúnosné i náklady spojené s jejich ochranou. Stavy zvěře dle statistik dlouhodobě rostou a výsledky šetření poškozování lesních porostů jsou neúprosné. I proto jsme se domluvili s ministerstvem zemědělství, že si vezmeme 25 procent pod vlastní režii. Proběhne přísné multikriteriální vyhodnocení všech honiteb ve vlastnictví LČR a k hodnocení chceme přizvat i Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a využít data Národních inventarizací lesů a dálkového průzkumu země.

Během volných toulek krajinou si užijete spoustu krásných chvil i romantiky.
Nejen příroda a romantika. Pozor na přespávání v lese, nocležníkům jde i o život

Jak bude to vytipování vypadat?
Vytipované honitby budou převedeny do kategorie režijních, a tedy přejdou pod přímý vliv lesů ČR. Stavy zvěře jsou mnohde překročeny několikanásobně, než v dané honitbě mělo být. A právě tento nesoulad ve stavech zvěře budeme napravovat.  Na druhou stranu chceme umožnit lov veřejnosti  i mladší generaci myslivců a studentům. Je totiž smutné, že v poslední době se právě mladí myslivci  jen horko těžko do spolků dostávají. I tím chceme podpořit mladou generaci myslivců. Pomohou nám nejenom snížit počty přemnožené zvěře, ale také se budou učit myslivosti a tím i pokračovat v této tradici.

Někteří myslivci v tomto ohledu hovoří o možné genocidě zvěře a také o tom, že s nimi svůj plán málo komunikujete.
Ano, zaznamenal jsem tento výraz, který se velmi efektně používá. Od stejných lidí bych však očekával, že odborně vysvětlí proč jsou trvale překračovány normované stavy zvěře – což je v konečném důsledku porušení zákona o myslivosti.  Zda nepovažují za genocidu zničení milionů nově nasazených stromků v hodnotě stamilionů korun a v neposlední řadě - kdo uhradí vlastníkům lesů zvýšené náklady na dopěstování lesních kultur.  Všechny kroky, které budou následovat při převodu do režijních honiteb, budou včas komunikovány. Termín převodu je totiž až od 1. dubna 2023. Nyní probíhají intenzivní práce nad vyhodnocováním a jestliže nebudeme mít kompletně zpracované podklady, nechceme vyvolávat zbytečné spekulace.  

O samovýrobu dřeva je letos podle lesníků enormní zájem. Ilustrační foto.
VIDEO: Jak ušetřit za topení? Samovýrobou dřeva skoro zadarmo

Ještě ke dřevu. V poslední době je populární takzvaná samovýroba, kdy si lidé za mírný poplatek zajedou pro dřevo přímo do lesa. Vidíte nárůst zájmu také v revírech Lesů ČR?
Zájem je opravdu obrovský. Ještě než jsem nastoupil na současnou pozici, tak jsem 22 let dělal revírníka v kalamitní oblasti. A o samovýrobu tu byl také nebývalý zájem. S tím současným se to však nedá srovnávat. I proto jsme navýšili roční objem dřeva určeného pro samovýrobu. Jeho podíl vzrostl z 250 tisíců kubíků o sto kubíků. V některých oblastech už nyní revírníci musí odmítat lidi. Na jedno místo je takový nával, že by se tam již lidé nevešli.

A krádeže?
O ty je také velký zájem a navazují na celý současný systém zdražování, kdy si někteří lidé myslí, že když u nás vedle cesty leží dříví dva tři měsíce, tak ho nikdo nechce. Je však třeba upozornit, že jak stoupají ceny dřeva, tak je také lehčí se dostat na hranici trestného činu. Navíc žijeme v době moderních technologií a nám se pomalinku, například i díky čipování dřeva, daří tyto krádeže lépe odhalovat.