Správní rozdělení horské oblasti mezi dva kraje podle nich brání jednotné organizaci cestovního ruchu. Vznik turistického regionu ale závisí na dohodě mezi Olomouckým krajem a Moravskoslezským krajem, řekl ČTK místostarosta Bruntálu Vilém Urbiš. Podle mluvčích obou regionů je myšlenka jednotného turistického regionu logická.

Urbiš svůj záměr představil novinářům společně se starosty Rýmařova, Jeseníku, Vrbna pod Pradědem a Staré Vsi. Podle Zdeňka Zerzáně ze spolku Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu (JSCR) je důvodů pro vznik jednotného turistického regionu několik. "Území Jeseníky představují kompaktní celek definovaný vládou v územně plánovací dokumentaci. Centrální horská část s podhůřím vytváří ucelený systém obsluhy včetně nástupních míst a obslužných komunikací. Historicky je území známo pod 'značkou' Jeseníky podobně jako Turistické regiony Šumava nebo Český ráj," uvedl Zerzáň.

Předpokladem vzniku turistického regionu je dohoda mezi Olomouckým krajem a Moravskoslezským krajem, které se o dotčené území dělí. "Rada Olomouckého kraje už svůj souhlas vyjádřila, teď se čeká na vyjádření Moravskoslezského kraje, jehož zástupcům jsme předali připravenou dohodu o spolupráci k připomínkování," řekl ČTK Zerzáň, který je zároveň předsedou krajské komise pro rozvoj cestovního ruchu v Olomouckém kraji.

Podle mluvčí Krajského úřadu v Ostravě Šárky Swiderové je dohoda s Olomouckým krajem reálná a žádoucí. "Zatím je to v jednání, spolupracovat chceme a vlastně už spolupracujeme na projektech za české peníze. Chceme také společně přijít na řešení, jak by případný jednotný turistický region mohl využívat evropské peníze, protože v tom je problém. Evropská unie totiž striktně dodržuje politické hranice mezi kraji," uvedla Swiderová. Dodala, že například dvě obce, které leží na rozhraní krajů, ale přitom patří do Jeseníků, nemohou požádat o evropské peníze na společné projekty.

Se získáním peněz z Evropské unie ale počítá do budoucna například starosta Karlovic Petr Czasch. "Aby se Jeseníky staly turisticky atraktivní oblastí, potřebují 50 miliard korun. Tyto prostředky musíme získat hlavně od Evropské unie, státu a krajů, bez zapojení obecních rozpočtů. Měl by to být veřejný zájem, podobně jako u výstavby dálnice D47, na kterou obce také nepřispívaly," řekl ČTK už dříve Czasch.