Krnovští zastupitelé stojí před dilematem, zda podpořit vizionářský projekt firmy Taneco, jaký nemá v Evropě obdobu a tudíž ani žádné reference, nebo se držet při zemi a dát v průmyslové zóně přednost výrobci bazénů. Aby se zastupitelé mohli kvalifikovaně rozhodovat, na jejich dotazy odpovídal předseda představenstva Taneca Miroslav Škrabal.

OTÁZKY: MZDY, NOČNÍ SVĚTLO I ZDROJ VODY

Nebude Taneco negativně ovlivňovat životní prostředí? Nebude voda spotřebovaná pro ryby a zeleninu chybět lidem? Jaké svým zaměstnancům Taneco nabídne výdělky? Kde vezme kvalifikované pracovníky pro technologie, které dosud nikde jinde nefungují? Kde všude hledali místo pro svou miliardovou investici a proč padlo rozhodnutí právě na Krnov? Proč Taneco vycouvala z projektu ve Frýdku-Místku?

To vše zajímalo krnovské zastupitele, které v únoru čeká zásadní rozhodnutí: komu město prodá pozemky v průmyslové zóně Červený Dvůr II.

FRÝDEK-MÍSTEK NEMÁ DOST VODY

Na pozemek v bývalých kasárnách ve Frýdku-Místku nasměroval Taneco Moravskoslezský kraj.

„Dělali jsme tam hydrogeologický průzkum, ale ani v osmdesáti metrech jsme nenarazili na dostatečně vydatný zdroj vody. Nejdůležitější podmínka pro akvaponickou farmu je dostatek kvalitní vody, ale ta ve Frýdku-Místku nebyla splněna. Prověřovali jsme i další průmyslové zóny v Holešově, v Prostějově, v Mimoni i na dalších místech. Vždycky něco splňují a něco nesplňují.

Závěr, ke kterému jsme došli ve spolupráci s odbornou izraelskou firmou Dagan, je jenoznačný. Ze všech zkoumaných míst pro náš záměr doporučili právě Krnov," vysvětlil Škrabal, proč Taneco definitivně ztratilo zájem o Frýdek-Místek a dnes veškeré síly soustředí jen na Krnov.

TRŽBY KVAK MOHOU RŮST O DESET MILIONŮ

Při zkoumání přírodních podmínek v Krnově si Taneco objednala laboratorní rozbor vody a vyžádala si podklady z archivů.

„Tak jsme našli vrty, které jsou hned naproti průmyslové zóně Červený Dvůr II. Ty mají celkovou vydatnost přes šedesát vteřinových litrů. Žádali jsme o schválení tohoto zdroje vody. Ukázalo se, že tyto pozemky zatím nejsou v majetku Krnovských vodovodů a kanalizací (KVaK)," shrnul Škrabal situaci v Krnově.

„Podle mých informací už byly podniknuty nějaké kroky, aby se tyto pozemky do vlastnictví KVaKu dostaly. My jsme připraveni uzavřít smlouvy s KVaK na dodávku vody z těchto studní, protože už známe její rozbory. Odebírali bychom z tohoto zdroje objemy, které představují při současných cenových relacích krnovské vody deset až dvanáct milionů korun tržeb pro město Krnov," doplnil Škrabal.

JAKÁ PRACOVNÍ MÍSTA PROJEKT PŘINESE?

Krnovský zastupitel Ladislav Sekanina (KSČM) kolegům přiznal, že už dnes by dal přednost záměru Taneca před výrobou bazénů, které sice zažily svůj boom, dnes už jsou na ústupu.

„Jednak se mi líbí, že se zde zpracovávají komodity, které se přímo v této lokalitě vypěstují a odchovají. Dále to, že dáváme nezaměstnaným lidem příležitost najít si práci. Jen by mě zajímalo, zda budou uchazeči posuzováni jako nízkopříjmová skupina," zeptal se Sekanina.

Taneco na svém webu už zveřejnilo strukturu profesí, požadovanou kvalifikaci i počty lidí, které bude potřebovat. „Potenciálním zájemcům jsme sdělili, že akvaponie je nová pro Evropu, ale máme s izraelskou firmou Dagan podepsanou dohodu, že přebírají na čtyři roky supervizi nad tímto projektem.

Ty lidi nám tam nejdřív někdo musí vychovat, a to my sami neumíme. Už při sjednávání licence jsme si to zabezpečili," ujistil zastupitele Škrabal s tím, že profese spojené s akvaponií a rybí farmou si může zkusit každý, kdo má chuť, přestože jde o profese velmi specifické.

„Možnost se to naučit nabízíme místní komunitě. Dnes už registrujeme přes dvě stovky žádostí o zaměstnání. Těší nás to, protože jedna z podmínek banky pro financování je vytvořit místa aspoň pro 140 zaměstnanců.

Co se týká struktury mezd, výdělky budou různé výše podle jednotlivých kategorií. Superhrubá mzda předpokládá průměr 38 500 korun. Tak je spočítaná v business plánu," vysvětlil Škrabal, co Taneco očekává od svých zaměstnanců a co jim nabízí.

NEHROZÍ NOČNÍ SVĚTLO JAKO V POLSKU?

Zastupitel Ladislav Sekanina upozornil také na problémy, jaké přineslo novátorské skleníkové zemědělství v Polsku, kde si lidé mohou v noci bez problémů číst a zvířata jsou z nepřetržitého světla celá zmatená.

„Jste si vědomi toho, že při hydroponickém pěstování rostlin v Polsku dochází v noci k ovlivňování životního prostředí prodloužením doby svitu? Nic takového se u nás nechystá?" ptal se Sekanina.

Podle zástupce Taneca konstrukce pěstebních a produkčních systémů mohou být různé a zatím definitivní rozhodnutí nepadlo. „My uvažujeme o skleněných pěstebních stavbách typu skleník podle posledního modelu z Belgie. Ten má umělé přisvěcování, které bezpodmínečně vyžaduje kvůli účinnosti doplnění o černou fólií, aby dovnitř nepronikalo sluneční záření.

Bude instalované tak, že nic nebude pronikat ani ven. Nic ale není pevně rozhodnuto, protože podobně se dá pěstovat i v halách," odpověděl Škrabal.

Podporu záměru Taneca vyslovili i další zastupitelé, například Ludmila Čajanová a Pavla Löwenthalová z KDU-ČSL nebo komunista Petr Vartecký. „Mně se to líbí. Ano, je to sice zabraná zemědělská půda, a stále se vedou spor, jak dlouho jí ještě bude ubývat. V tomto případě byste ale zabrané půdě vrátili její původní produkci zeleniny a živočichů.

Navíc by navazovalo zpracování produktů přímo v jednom místě. Je to čistá technologie," doplnil Vartecký.