Odpůrci bioplynových stanic poukazují na případ Klokočov, kde měli takové problémy se zápachem, až to u citlivějších lidí vyvolalo zdravotní problémy. Nehrozí něco podobného v Úvalně?

Klokočov byl i z mého pohledu velký průšvih a antireklama na bioplyn. Je to případ z doby, kdy ještě nebylo zákonem definováno, co je to bioplynová stanice a co není, a z čeho se smí vyrábět plyn a z čeho ne. Dnes by se tomu zařízení v Klokočově říkalo spíš kafilerie, protože se tam navážel odpad z jatek, což provázel strašný zápach. Nemůžeme ale srovnávat nesrovnatelné. S moderními bioplynkami nemá Klokočov nic společného. Nejde jen o to, že likvidovali živočišný odpad, ale také fermentace tam probíhala daleko primitivnější jednostupňovou technologií.

Při setkání s občany v Úvalně jste zdůraznil, že vaše bioplynka nedostane žádné dotace, a ani jí nebude stát garantovat výhodnou cenu elektřiny, jako třeba v případě slunečních elektráren. Přesto čeští zemědělci staví jednu bioplynku za druhou. To je dost překvapivé u odvětví, které stojí na subvencích.

Bioplyn se nám vyplatí i bez dotací. Návratnost této investice je asi deset let. Bohužel žijeme v době, kdy výkupní ceny českých zemědělských produktů určuje pár firem navázaných na Andreje Babiše, takže vzniká monopol. To nutí zemědělce diverzifikovat, neboli nespoléhat se jen na příjmy z prodeje potravin. Je pro ně výhodné své podnikání rozšířit i do oblasti energetiky. Zákazníci se už naučili dávat přednost místním potravinám, takže se začíná pomalu obnovovat chov skotu, který kdysi zdecimoval dovoz levného masa. Krávy samozřejmě produkují hnůj, což je vstupní surovina pro bioplynové stanice. V Úvalně budeme chovat asi sto kusů hovězího skotu, ale k prasatům se už nevrátíme. Ty doby, kdy se v Úvalně chovalo 600 až 700 krav a 300 prasat, jsou už navždy pryč.

Jak výstavba bioplynové stanice změní zemědělství v regionu?

V podstatě jen ubude cukrovky a přibude kukuřice. Chtěl bych zdůraznit, že chov skotu v Úvalně obnovíme, ať už tu bude bioplynka stát nebo ne. Máme býky na výkrm, takže už dnes řešíme, co s hnojem. Buďto hnůj můžeme dávat někam na hromadu, a pak ho zaorat, nebo ho můžeme protáhnout bioplynkou, kde se sníží amoniakový zápach o 80 procent, a až pak ho vyvézt na pole a zaorat. Tam, kde dlouho nebyly krávy, nebyl ani hnůj, a pole se hnojila jen umělými hnojivy. To zničilo půdní strukturu a z polí zmizely žížaly. Teď by se měla orná půda začít zlepšovat.