„Zejména kolem Vánoc, v lednu a únoru jsme se téměř nezastavili,“ tvrdí Vladimír Bača z pěstitelské pálenice v Palkovicích, kde začala sezona v září a skončila zhruba před měsícem. Rekordy nepadly „Rekordní rok to sice nebyl, ale úroda byla slušná a práce bylo hodně,“ říká majitel známé pálenice, kam jezdí klienti dokonce až z jižní Moravy.

Zatímco na Valašsku se nejvíc pálí slivovice a meruňkovice, na severní Moravě to jsou především jablka a hrušky. Pro dobrou pálenku je třeba mít dobrý kvas z kvalitního vyzrálého ovoce. „Přepálit lze v podstatě vše,co obsahuje cukr, který se kvašením promění na líh. Vznikají tak nejen slivovice, meruňkovice, hruškovice, třešňovice,vínovice,ale třeba i melounovice, banánovice či fíkovice. Kdybystímvšakněkdo přišel k nám, tak ho vyhodím. Nenechám si zaneřádit kotel,“ směje se Bača. Ochutnal prý sice například i dýňovici, ale není nad klasickou slivovici ze švestek,tvrdí. Slivovička pro radost Kolorit kolem pálení se už sice změnil,mnohdeje ale stále ještě pálení malá slavnost. Pěstitelé se na tuto vrcholnou událost dlouho těšía v den D si nezřídka berou dovolenou.

„Lahvinka domácí slivovičky udělá každému větší radost než kupovaná whisky,“ shodují se.V pálenici se střídá jeden pěstitel za druhým. Setkání bývá příležitostí k pobesedování, kde a jak přálo ovoci počasí a jak se komu urodilo. Připomínají se i různé veselé historky související s výrobou slivovice, z nichž mnohé časem zlidověly,a jemožné, že se třeba nikdy nestaly. Společně se pojídá, koštuje a samozřejmě hodnotí kvalita moku, který nakonec vyteče do nádob. V pálenici Procus v Nové Bělé se pálí všechno, od třešní a višní přes jablka, hrušky až po švestky. Dokonce i vínovice z hroznů, které se i na Ostravsku urodí na jižní straně domů. V teplých letech tu bývá úroda docela bohatá.„Z dobré suroviny a dobrého kvasu je dobrá pálenka,“ tvrdí majitel pálenice Ladislav Damek. Skvělá pálenka, mnohdy lepší než slivovice, se podle něj dá vypálit z jadrniček, které se rodí právě v tomto kraji. Pálenka z jablek však musí přinejmenším dva roky zrát. Jablek bylo loni požehnaně a díky hezkému podzimu mají i dobrou cukernatost. „S ovocnými kvasy přijíždějí třeba i chataři, kteří mají naši palírnu po cestě,“ říká Damek.

Palíren přibývá, konkurence sílí Již osm let provozuje ve Stonavě Palírnu u zelené lípy tamní starosta Ondřej Feber spolu se svým synem Vojtěchem. „Zdědil jsem bývalou hospodu a právě mi tehdy končil mandát starosty. Podobné zařízenítuchybělo,atakjsmez hospody, kde navíc byly krásné klenuté sklepy, udělali pálenici. Byl to tehdymůji synův koníček,“ vzpomíná na své podnikatelské začátky. Ve starostování však pokračuje dodnes a navíc byl až do loňska senátorem. „Ale palírna funguje a má širokou klientelu. Byli jsme tehdy jedni z prvních, dnes jich už je poblíž několik,“ tvrdí. „Loni se urodilo hodně jablek, takže trubkami tekl především calvados. Třešně kvůli suchu nebyly, podobná situace byla se švestkami. Lidé si ale přivážejí na vypálení i takové zajímavosti, jako jsou maliny či jahody. Voní to sice pěkně, ale nemá to nijak zvláštní chuť,“ směje se. Zákazníci si tu mohou objednat i takzvané zestaření pálenky. Ultrazvukový přístroj dokáže nahradit až rok jejího postupného zrání.

Zájem o spolupráci s palírnou mají i Poláci. „Takové malé palírny totiž u našich polských sousedů vůbec neexistují. Stále je tam prakticky zachován monopol výroby alkoholu přes státní nebo polostátní firmy,“ tvrdí Feber. Černé pálenice jsou prý v každé vesnici Vedle oficiálních pálenic vždy existovaly a zcela určitě budou i nadále fungovat také ty neoficiální, takzvané černé. Říká se, že na Moravě se alespoň jedna skrývá v každé vesnici. Za litr pálenky totiž pěstitel v pálenici zaplatí zhruba kolem sto třiceti korun, zatímco domácí pálení je zadarmo – i když riskantnější. Nelegální pálenice těm povoleným však většinou žádné starosti ani škody nedělají. „Černé palírny byly, jsou a budou. Kdo chce pálit načerno, ten by k nám stejně nikdy nešel,“ shodují se jejichmajitelé. Cena stoprocentního alkoholu z pálenic se pohybuje v rozmezí 210 až 240 korun za litr. Většinou se ale alkohol rovnou ředí na padesátiprocentní. V ČR je možné na rodinu vypálit ve zvýhodněné sazbě až šedesát litrů „padesátky“.