I když v prvním pololetí roku 2008 vzniklo v průměru pět nových pracovních míst měsíčně pro tuto skupinu uchazečů, zvýšený zájem ze strany zaměstnavatelů nabízet práci postiženým, úředníci nezaznamenali.

„Kromě chráněných dílen a chráněných pracovišť není ze strany zaměstnavatelů příliš velký zájem o zaměstnávání zdravotně postižených. Všeobecně panuje mýtus, že lidé s handicapem jsou méně výkonní, bývají častěji a déle v pracovní neschopnosti, jsou problematičtější z hlediska právních ochran a podobně,“ konstatoval Tomáš Němec z Úřadu práce v Bruntále.

Volných pracovních míst pro tuto kategorii uchazečů o zaměstnání je dlouhodobý nedostatek. V nabídce Úřadu práce v Bruntále je nyní čtyřiadvacet míst, jež by pro ně mohla být vhodná. „Z toho nejvíce volných pracovních míst nabízí chráněná dílna UNIFLEX Moravia, která požaduje deset pracovníků na pozici manipulační dělník pro třídění plastového materiálu. Ostatními firmami jsou požadovány profese například obchodní zástupce, strážný, čalouník, zahradník a tak dále,“ uvedl Němec.

Úřad práce se snaží vytváření nových pozic pro tuto těžko zaměstnatelnou skupinu lidí podporovat poskytováním příspěvku anebo prostřednictvím služeb. „Finančně jsou místa pro osoby se zdravotním postižením podporována příspěvky z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, které nejsou nárokové a jednotlivé žádosti jsou posuzovány zejména z hlediska efektivnosti využití příspěvku. Další formou finanční podpory je nárokový příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením při splnění veškerých zákonných podmínek,“ pokračoval Němec.

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti se jedná zejména o příspěvky na zřízení nebo na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněná pracovní místa nebo chráněné pracovní dílny. Příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze rovněž poskytnout i příspěvkem na společensky účelná pracovní místa. „Jinou možností rozvoje uplatnění osob se zdravotním postižením je pracovní rehabilitace, což je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené,“dodal Němec.

Chráněná Zelená dílna zatím propouštět nebude

Třetím rokem provozuje sdružení Liga v Bruntále Zelenou dílnu. Zaměstnání zde našlo pětatřicet lidí se zdravotním postižením. Zaměstnanci zde provádějí ekologickou recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, přičemž tři čtvrtiny přijatého odpadního zařízení se vracejí zpět do výrobních procesů. Od nového roku se však v rámci reformy příspěvky na handicapované snížily. Toto finanční omezení se dotklo i Zelené dílny. „Pokud se bavím obecně, tak to povede k tomu, že postižené osoby budou propouštěny a další pracovní místa nebudou vytvářena,“ upozornila na neblahé následky ředitelka sdružení LIGA.

Podle ní se ale zaměstnanci Zelené dílny nemusejí o svá místa bát. „Myslím si, že to dokážeme ustát. Nemáme v plánu propouštět. Zaměstnávat osoby, které jsou v konkurenčním pracovním trhu těžko zaměstnatelné, je naším posláním,“ doplnila Juřenová. Kromě zdravotně postižených našli práci i lidé nad padesát let věku, příslušníci etnických menšin, ženy samoživitelky, absolventi, osoby bez vzdělání či praxe, dlouhodobě nezaměstnaní. Poptávka po místech několikanásobně převyšuje nabídku.

„Zelená dílna je smluvním partnerem kolektivních systémů. Finanční zdroje potřebné pro provoz systému jsou získávány v rámci takzvaného příspěvku na likvidaci historického elektrospotřebiče, který je zahrnut v ceně každého nově prodaného výrobku. Spotřebitelé se tedy nákupem každého přístroje podílejí na ekologicky šetrné likvidaci historických zařízení,“ vysvětlila ředitelka Juřenová. Zaměstnanci dílny vyřazená elektrozařízení nejprve roztřídí a zaevidují je. Odstraní součástky obsahují nebezpečný odpad. Poté demontují jednotlivé díly na speciálních strojích a opět je roztřídí podle surovin, z níž jsou vyrobeny.

„Většina těchto výstupů demontážního procesu je dále využívána jako druhotná surovina. Jen velmi malé procento z celkového množství zpracovaných elektrozařízení skončí jako odpad na skládce. Zelená dílna tedy plní funkci zařízení, které významně přispívá k rozvoji ekologicky šetrného systému nakládání s odpady,“ dodala ředitelka sdružení.

Zuzana Pršalová