Zatímco poslední zářijový pátek úderem desáté hodiny večerní vedle u „Sherlocka“ ve Stodolní ulici zhasínají a uklízejí, v Majáku neboli Lighthouse na rohu Stodolní a Pobialovy ulice je tma stále. Byť právě v tento čas měli by zvát klientelu dovnitř.

Stálice pro milovníky taneční hudby

„Provozní doba je od dvaadvaceti hodin večer do pěti hodin ráno. Otevřeno míváme pátky a soboty. Jak teď máme podnikat?“ ptají Tomáš a Kristián, provozovatelé klubu patřícího ke stálicím zdejší scény a orientovaného na taneční muziku.

Prakticky se pořád vzpamatovávají z nouzového stavu – kdy mají zavřeno od první poloviny března do závěrů května – a opět musí přerušovat činnost. „Otevřít nesmíme. Provoz od šesti hodin ráno by byl sice asi dobrá recese, ale na druhé straně nesmysl. Kdo by tady v ten čas chodil?“ nechávají se slyšet.

Bez pořádného příjmu? Katastrofa!

Opatření proti čínské nákaze sice samozřejmě chápou, přesto se ale cítí poškozováni. „Katastrofa! Uvědomují si ti nahoře, jak tady vedeme živnost. Nikdo ti nic neodpustí, prakticky od března jsme bez pořádného příjmu, jak máme na ty poplatky – i když odložené do podzimu – vůbec vydělávat?“ zlobí se.

Jejich nadějí zůstávají (kromě zrušení zákazu provozu restaurací po 22. hodině, jež je v nedohlednu) prakticky jen kompenzace od města či státu. Nad nimi ještě visí otazníky…

„Na jaře jsme na kompenzační bonusy dosáhli, naši situaci chápal i majitel objektu. Po květnovém rozvolnění, kdy se muselo zavírat ještě hodinu před půlnocí, jsme chvíli začínali pouštět lidi a hrávat dříve. Obnovili jsme i oldies party každou druhou sobotu,“ dodávají Tomáš s Kristiánem k předchozímu stavu.