Do poradny přišel i muž, jehož příběh lze popsat jako ukázkový případ.

„Banky mu půjčit nechtěly, proto se rozhodl odpovědět na jeden z inzerátů nabízejících půjčky,“ popisuje případ Marcela Reichelová, předsedkyně SOS. Když zavolal na telefonní číslo uvedené v inzerátu, bleskově se mu ozval zástupce firmy a požadovanou půjčku ve výši šedesát tisíc korun mu přislíbil.

„Měl však požádat o zaplacení deseti tisíc korun jako poplatek za zprostředkování této půjčky. Klient, který k nám později přišel se žádostí o radu, zaplatil a smlouvu podepsal. Což byly dosti velké chyby, na které také doplatil. Pak už mu zástupci firmy poslali krátkou textovou zprávu, že si má přijet pro úvěr do Prahy, protože se půjčka vyplácí jen v sídle této firmy. Takže si připlatil i na dopravu do Prahy,“ popsala Reichelová.

Muže ale v hlavním městě čekalo nemilé překvapení: dověděl se, že mu půjčka poskytnuta nebude, a deset tisíc, které zaplatil, už neuvidí. Jak mu sdělili, jde o administrativní poplatek, nikoliv ale za zprostředkování úvěru.

„Když nám pak přinesl ukázat smlouvu, kterou podepsal, zjistili jsme, že obsahuje i rozhodčí doložku. Což znamená, že spory mezi oběma stranami nebude rozhodovat soud tedy stát , ale rozhodce soukromá osoba. A právě v osobě rozhodce se skrývá možný kámen úrazu. Jednak se může jednat o osobu bez právnického vzdělání, ale především tady může být problém v nezávislosti rozhodce. Proti rozsudku rozhodce se navíc nelze ani odvolat,“ vysvětlila Marcela Reichelová.

Tento případ rozhodně není ojedinělý. Firem, které ve smlouvě neslibují přímo půjčku, ale jen tvrdí, že se ji pro daného člověka pokusí zajistit, je více. Pak většinou, z různých důvodů, odpoví, že půjčka není možná.

„Ten, kdo smlouvu podepsal, se ale zavázal, že poplatek zaplatí v každém případě. A tak nejenže půjčku nedostane, ale musí ještě platit, někdy dva a půl tisíce, jindy třeba i částku vyšší,“ objasňuje předsedkyně SOS.

Podle ní řada firem, které zmíněné služby nabízejí, ve skutečnosti žije právě z poplatků a pokut, které jim důvěřiví lidé, aniž by půjčku dostali, musejí platit.

„Dluh, ke kterému se člověk mimoděk upsal, protože si pořádně nepřečetl smlouvu, pak může splácet dlouhé roky. A navíc vzroste, protože se k původní částce obvykle přidává penále, smluvní pokuty nebo náklady za exekuční vymáhání a pomoc právníků. Proto lidem v poradně vždy říkám: Chraňte si svůj podpis. Čtěte pozorně nejen smlouvy, ale zejména připojené obchodní a smluvní podmínky, jež bývají psané drobným písmem, které třeba ani nemůžete přečíst. A také mějte na paměti, že nemáte povinnost takovou smlouvu podepisovat. Ovšem pokud už tak učiníte, přebíráte na sebe to, co jste podepsali. Bez ohledu, zda jste vše četli, rozumíte tomu, souhlasíte s tím, nebo vám dohodu někdo vnutil,“ varuje Marcela Reichelová, předsedkyně SOS.

Pozvánky na výlety nebo akce s obědem, nákup zboží na splátky, nabídky různých výhodných rychlých půjček a úvěrů vypadají lákavě.

„Je v nich ale skryto i velké riziko. Nic totiž není zadarmo. Smlouvy podepsané na ulici nebo na různých akcích jsou v mnohém podobné pohádkám, ve kterých člověk upisoval duši ďáblu. Podvodné a agresivní metody totiž mohou zneužívat přirozené handicapy lidí, ať už je to třeba stáří, nemoc nebo někdy i bezradnost,“ pokračuje dále Marcela Reichelová.

Obdobně si podle ní člověk neuváženým podpisem pod smlouvu, kterou pořádně nepřečetl, může zkomplikovat situaci třeba při koupi auta v některých autobazarech nebo někdy třeba i při změně dodavatele energií.