close info Zdroj: REGIO zoom_in Významnou moravskoslezskou značkou je festival Colours of Ostrava. V některých letech počet návštěvníků přesahoval i 40 tisíc. Musí se město a region na takové množství lidí nějak speciálně připravovat?

V době festivalu skutečně čelíme obrovskému náporu, v okolí třiceti kilometrů od Ostravy v daný moment zcela chybí ubytovací kapacity. My jako destinační agentura se s tím také vždy potýkáme, a to zejména kvůli tomu, že se snažíme na festival pozvat ty nejlepší blogery a novináře, pro které musíme ubytování rezervovat už na konci předcházejícího roku. Z toho důvodu jsme v kontaktu s řadou hotelů, a to i prostřednictvím asociace.

Podívám‑li se na Colours of Ostrava z pozice bývalého šéfa areálu Dolní oblasti Vítkovice (DOV), přípravy tohoto eventu vždy ze strany organizátora probíhaly na více frontách – mimo jiné byla nutná úzká spolupráce s bezpečnostními složkami, řešila se koordinace dopravy či parkování.

Jak přínosné a ekonomicky důležité jsou pro kraj velké akce tohoto typu?

Sami organizátoři festivalů si vytvářejí studie ekonomických dopadů, jimiž potom argumentují. Kromě Colours of Ostrava z pohledu návštěvnosti obrovsky vyrostl také hudební festival Beats for Love, který se rovněž koná v areálu DOV. Podle statistik organizátorů tuto hudební akci v roce 2022 navštívilo přes 55 tisíc lidí, kteří utratili více než 441 milionů korun. Podnikatelům a firmám dodávajícím zboží a služby se zisky zvýšily asi o 87 milionů. Výdaje návštěvníků Beats for Love 2022 pak měly dopad na zvýšení obratu české ekonomiky o 659 milionů korun. Rozhodně je tedy přínosné, abychom zde takové akce měli…

Festivaly se konají v Dolní oblasti Vítkovice, kde jste, jak už jste zmínil, do roku 2021 působil jako výkonný ředitel. Uvádí se, že v současnosti se jedná o turisticky nejnavštěvovanější místo v kraji. Můžete to potvrdit?

Opravdu tomu tak je. Jak vyplynulo z aktuálních čísel agentury CzechTourism, týkajících se návštěvnosti památek, v loňském roce industriální areál navštívilo asi 892 tisíc lidí (počítáno dle nové, přesnější metodiky; podle starší šlo o 1,48 milionu lidí – pozn. red.). V roce 2015 Dolní Vítkovice překonaly milionovou hranici a v období před pandemií covidu‑19, tedy v roce 2019, sem přijelo přibližně 1,6 milionu lidí (dle starší metodiky – pozn. red.). Přitom ještě v roce 2009 a dříve se návštěvníci počítali jen na stovky až nižší tisíce.

Celá infrastruktura se v DOV budovala podle konceptu „živého města“, tedy tak, aby lidé měli důvod se do oblasti vracet opakovaně. Jednou aby přijeli na prohlídku, podruhé s dětmi do Světa techniky, jindy zase na koncert, festival či horolezeckou stěnu, případně na pracovní konferenci. 

S konkrétními turistickými cíli souvisejí i služby. Vyžadují průmyslové destinace typu DOV stejné služby pro turisty jako například hrady či zámky, nebo jsou v něčem jiné, náročnější?

Návštěvníci dnes vyžadují určitý standard služeb. Počáteční „punk“ a originalita místa tedy přestaly v průběhu času postačovat. Nové služby s sebou postupně přinesla jak sama provozující instituce Dolní oblasti Vítkovice, tak klienti a organizátoři různých akcí. I ti zaváděli a zavádějí návštěvnický program, systém a komfort. V tomto ohledu je to podobné jako u hradů a zámků.

Technotrasa slaví úspěch 

Které další projekty vaší agentury staví na místním průmyslovém dědictví?

Z pohledu cestovního ruchu průmyslové dědictví našeho regionu zastupuje projekt Technotrasa, což je mapa, jejíž součástí jsou industriální areály, památky a další zajímavá místa reprezentující tradici kraje. Jedná se tedy nejen o Dolní Vítkovice, ale také o další regionální doly – Michal, Flasharův důl či Landek, dále osoblažskou úzkokolejku, geopark Krajina Břidlice, mlýny, historické textilky, potravinářský průmysl nebo o přehradu Slezská Harta. Takových míst dnes už na této mapě máme okolo čtyřicítky.

Potěšilo nás, že nedávno byla Technotrasa, a to v konkurenci dalších zajímavých míst naší země – Prahy, Krkonoš nebo jižních Čech – celorepublikově oceněna jako vůbec nejlepší produkt cestovního ruchu za minulý rok.

Poláci udělali obrovský pokrok 

Podobnou průmyslovou transformací procházejí také polská vojvodství ležící hned za hranicemi. Ve kterých oblastech spolupracujete?

Poláci k tomuto tématu přistupují podobně jako my, také mají trasu technických atraktivit. Prostřednictvím přeshraničních projektů vše propojujeme a komunikujeme jednotně.

Společně s Poláky hrajeme významnou roli i v celoevropské platformě European Route of Industrial Heritage (ERIH), věnující se propagaci a zpřístupňování průmyslových míst. Díky unijnímu programu Interreg pak společně rozvíjíme například projekty Hravé a Industriální pohraničí.

Kromě společné propagace, aplikací, online nástrojů, průvodců nebo česko‑polských návštěvnických center se teď u našich sousedů, kousek od Bohumína, chystá polská analogie science centra ve Vítkovicích, které se soustředí na hornickou tematiku.

Na druhou stranu je ale třeba říci, že s Polskem o turisty přece jenom soupeříte. Daří se spolupráci a soupeření dobře vybalancovat?

Když turistům radíme, co vše je možné v regionu Severní Morava a Slezsko navštívit, poskytujeme jim zároveň tipy na zajímavosti situované na polské straně hranice. V tom spočívá podstata přeshraničních projektů, takže vybalancovat se nám to daří.

Musím říci, že Poláci udělali obrovský pokrok v investicích do infrastruktury, ať už se jedná o tu dopravní, nebo v oblasti cestovního ruchu, či samotná návštěvnická centra. Polští partneři pro nás bezpochyby konkurenci představují, zároveň je třeba je pochválit nejen za úžasný rozvoj, pokrok, ale i skvělé partnerství.

Nás může těšit skutečnost, že v porovnání s předcovidovým rokem se návštěvnost polských turistů přijíždějících do našeho regionu razantně zvýšila. Jedná se o nárůst ve výši téměř 150 procent.

Pandemie koronaviru zvýšila vnitrostátní a přeshraniční turismus, například – jak zmiňujete – i z blízkých polských regionů. Zároveň ale znamenala úbytek turistů ze vzdálenějších zemí. Když to celé sečteme, jaký měla pandemie dopad na počet turistů v kraji?

V roce 2019, před pandemií covidu‑19, se Moravskoslezský kraj mohl konečně pochlubit překonáním milionu ubytovaných návštěvníků, což se nikdy předtím nepovedlo. Covid to sice poněkud narušil, ale nyní už známe čísla za minulý rok a do milionu nám chybělo pouze pár tisíc lidí.