To je i případ třicátnice z Prahy, říkejme jí třeba Libuše. „Pracovala jsem v oboru gastronomie, ale provozovatel se rozhodl zavřít. Byla jsem bez práce a při hledání jiné neúspěšná,“ popsala Deníku, proč začala působit v sexbyznysu.

Poskytuje pouze erotické masáže, k sexuálnímu styku mezi ní a klienty nedochází. I tak je to pro ni ale nesmírně psychicky náročné.

„Nikdy před tím jsem si nemyslela, že bych se k takové práci kdy dostala, natož tímto způsobem,“ říká Libuše. Získat finanční prostředky ale potřebuje. Čím se aktuálně živí ale před svými blízkými skrývá. „Obávám se prozrazení a reakcí okolí. Nevím o tom nikdo, ani přátelé ani rodina,“ poznamenává.

Kostelník Antonín Štěpanovský na archivním snímku při velikonoční mši
Kvůli epidemii církev chudne, ale získává i nové příznivce

Lidem poskytujícím sex za úplatu v ulicích i na privátech pomáhá nezisková organizace ROZKOŠ bez RIZIKA. Podle její mediální zástupkyně Jitky Papežové se takový scénář objevuje během pandemie opakovaně. „Žen s podobnými důvody evidujeme zejména v Praze desítky, u mužů jsou to jednotky. Příběhy jsou podobné, v některých za potřebou obživy stojí i nutnost zajistit své děti,“ potvrzuje Papežová. V ulicích tuto skupinu často nepotkáme. Aktivity směřují do privátního prostředí, případně se orientují na online prostor.

Kluby zůstaly zavřené

 Za více než rok přetrvávajících opatření, opětovného uzavírání hranic či okresů se změnila razantně podoba prostituce a klesly počty zákazníků. „V první vlně pandemie se svět zastavil, a to i na poli sexbyznysu. Priváty, kluby i ostatní zařízení poskytující erotické služby zavřela, vymizela pouliční prostituce. Druhá, podzimní vlna přinesla mnoho omezení, kluby však zůstávaly v rámci restrikčních opatření otevřené v denním režimu. Nyní jsou zavřené,“ popisuje stav Renata Chloupková, z Poradenského centra Brno a terénního týmu Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Podobně to bylo i v dalších regionech. „Pouliční scéna téměř ustala v Praze, a totéž se týká i Jihočeského regionu. Oproti tomu naše terénní týmy vyjíždí stále v Ústeckém kraji, kde zmiňovaná pouliční scéna funguje ve zmenšeném měřítku dál,“ doplňuje Jitka Papežová.

Kuchař domova Clementas v Mlékovicích na Kolínsku Pavel Štěpánek
V luxusním hotelu skončil kvůli covidu. Teď šéfkuchař vaří v domově důchodců

Část žen přešla na priváty nebo do on-line prostoru . Kdo by ale zatím hledal „polepšení si“, mýlí se. „Privátní scénu rozhodně nelze považovat za bezpečný prostor. Nabízí méně rizik oproti ulici, ale pokud žena pracuje na privátě sama, tak zákazníci mohou vyžadovat jiné sexuální praktiky, než které je žena ochotna poskytovat,“ vysvětluje úskalí Papežová. Zvyšuje se také riziko, že žena bude obětí klienta, ze kterého se vyklube násilník.

 Některé ženy se rozhodly nabízet své služby jen stálým zákazníkům. Ty, které zůstaly na ulici, jich mají méně a bývají jediným zdrojem příjmů. Takové ženy bojují doslova o přežití. „Spousta jich nedosahuje na žádnou podporu státu. Ocitají se bez peněz a často bez bydlení. Situace mnoha našich klientek byla zoufalá již před covidem a pandemická opatření ji jen prohloubily,“ myslí si Jitka Papežová.

Organizace ROZKOŠ bez RIZIKA ale zaregistrovala i pokusy žen, které covid a uzavření klubů vnímaly jako příležitost s prostitucí skončit. „V některých regionech si vyhledávaly brigády v odvětvích jako je zemědělství, zahradnictví a podobně. Nicméně se ale jednalo pouze o sezónní práce,“ popisuje Jitka Papežová. Po uvolnění restrikcí se ale do klubů většinou vrátily. V tuto chvíli jsou kluby opět zavřené.

Vítězové, poražení a přeživší covidové krize

Nový seriál o tom, jak se Česko bude dostávat zpět do normálních časů. Celý duben a květen v Deníku. V nejbližších dnech vás čeká:  

Úterý 20.4. – Prostituce za dob covidu. Organizace pracující s ženami na ulici popisují jejich trable

Čtvrtek 22.4. – Donáškové služby. Příběh poslíčka a dalších lidí, kteří v době pandemie začali rozvážet vše potřebné domů