S blížící se topnou sezonou totiž uhelné sklady každoročně upravují své ceníky směrem nahoru. Podle oslovených provozovatelů uhelných skladů je letos zatím poptávka po uhlí mírně vyšší než ve srovnatelném období uplynulého roku.

„Ti, kdo topí pevnými palivy, už dobře vědí, že se jim vyplatí nakoupit uhlí ve druhém čtvrtletí roku. To bývají ceny pro zákazníky nejvýhodnější,“ uvedl Karel Holuša z uhelných skladů Jan Maria v Ostravě s tím, že se zatím snaží držet ceny některých druhů uhlí na letních cenách.

Ostravské Bistro Pelmeški, na snímku majitel bistra Martin Štubňa.
Nabídnout Ostravanům pelmeně byl super nápad, říká Martin Štubňa

„Poptávka po uhlí, které se používá jako topivo do automatických kotlů, se proti minulému roku opět mírně zvýšila. Je patrné, že lidé daleko více než v minulosti nakupují místo klasického uhlí zrnitosti hrášek či ořech 2, které jsou vhodné právě do automatických kotlů. To je ale trend, který se projevuje už několik roků,“ poznamenal Karel Holuša.

Manažer prodeje uhlí společnosti Kalman Trade Pavel Lajtoch sdělil, že si účtují stále letní ceny. „Ti, kdo uhlím topí, by ale moc otálet s nákupem neměli. Letní slevy lze zákazníkům nabízet proto, že koncem jara a počátkem léta snižují ceny producenti a my podporujeme prodej obdobnými kroky. S blížící se zimou ale producenti uhlí zdražují, což se samozřejmě projevuje i v konečných cenách pro zákazníky,“ dodal Pavel Lajtoch.

Neziskovka pomáhající mentálně handicapovaným a autistům se dostala ne vlastní vinou do potíží, rozhodně nemůže zlepšovat své služby, nemluvě o jejich rozšiřování.
Zpackané projekty ohrožují provoz ostravské neziskovky pomáhající autistům

TOPÍ I DŘEVEM

Deník se zajímal i o to, zda se na prodeji uhlí nepodepsala kůrovcová kalamita a s ní související velké množství vytěženého smrkového dřeva, které je nyní k mání za velmi nízké ceny. V automatických kotlech, které lidé pořídili s pomocí kotlíkových dotací, je topivem černé, hnědé uhlí a peletky.

„Částečně se to projevilo u lidí, kteří mají v domech krby. V nich ale topí hlavně tvrdým dřevem. Takže smrkové dřevo sice nakupují, ale spíše je využívají v podobě dřevěných třísek na podpal, než by s ním v krbech topili,“ přidal svůj postřeh Karel Holuša z uhelných skladů Jan Maria

Náměstí SNP v městské části Ostrava-Jih. Ilustrační foto, srpen 2019.
Ostravská ghetta: Čujkovova? Špína, děs a hrůza