Regionální vítěz tohoto klání byl vyhlášen už posedmé.

„Stojím tu díky všem lidem v Kofole, svým kolegům a týmu, který se mnou Kofolu posouvá dál. Věřím, že budou rádi. Díky, Kofolo.“ řekl bezprostředně po udělení ocenění Samaras.

Budoucnost společnosti vidí Jannis Samaras především v chytrých a promyšlených inovacích a akvizicích. Náskok před konkurencí si podle něj kofoláci udržují především díky kreativnímu marketingu a produktovým inovacím.

„Za důležité vlastnosti podnikatele považuji převzetí zodpovědnosti, chuť dělat věci po svém a také dávat do své práce kus sebe,“ uvedl dále podnikatel roku 2011 v Moravskoslezském kraji s tím, že volného času mu kvůli práci sice moc nezbývá, když si ale nějaký najde, snaží se ho trávit s rodinou.

Podle Magdaleny Souček z české pobočky Ernst & Young je cílem soutěže nejen oceňovat úspěšné podnikatele, ale zejména podporovat rozvoj podnikání v naší republice. „Věříme, že vítězství v soutěži zvýší oceněnému podnikateli i jeho firmě renomé a pozitivně se projeví na vztahu se zákazníky i na rozvoji jeho podnikání,“ konstatovala Magdalena Souček.

Jméno držitele titulu Ernst & Young Podnikatel roku 2011 České republiky bude spolu s vítězi v dalších kategoriích vyhlášeno 15. února v Praze. Nejvíce „želízek v ohni“ na celostátní titul má Moravskoslezský kraj, následují Olomoucký kraj a Praha.

Vítěz z České republiky se zúčastní celosvětového finále, které se uskuteční v červnu v Monte Carlu.

Martin Pleva

Životní příběh

Čtyřicetiletý Jannis Samaras a jeho otec Kostas Samaras založili svůj podnikatelský úspěch na vzkříšení téměř zapomenuté značky Kofola, která bývala v dobách socialismu tuzemskou náhražkou kapitalistické západní coca coly.

Z malého rodinného podniku SP Vrachos a později Santa Nápoje Krnov se pod vedením Samarasových zrodil středoevropský gigant, jehož hodnota se odhaduje na osm miliard korun. Miliardy Samarasovým vydělal především nápad, že čeští a slovenští patrioti budou z nostalgie fandit Kofole v souboji s nadnárodními nápojovými koncerny.

Samarasovi koupili skomírající značku Kofola v roce 2002 za 215 milionů korun, a jejich sázka na nostalgii a retro jim vyšla. Jannis Samaras se médiím spíš vyhýbá, nerad se baví o svém soukromí a nedává svůj úspěch okázale najevo drahými obleky. Přiznává, kvůli podnikání nedokončil vysokou školu v Brně, a počítá s tím, že Kofolu jednou povedou jeho děti. Je o něm také známo, že konkurenční pepsi a coca colu naposledy vzal do úst v roce 2007.

„Jsem genetický Řek, ale s českou výchovou, proto jsem se nikdy nepouštěl do podnikání v Řecku. Nedokážu vystihnout, co chce řecký spotřebitel. Řekové jsou orientovaní spíš na vodu a víno než na sycené limonády,“ představil se Jannis Samaras v závěru loňského roku v televizním pořadu Ekonomika plus, kde komentoval snižování stavu zaměstnanců Kofoly i vyhlídky v období krize.

Připustil, že kvůli zdražování surovin a pohonných hmot i snižující se koupěschopnosti zákazníků může být rok 2012 nejtěžší v dosavadní historii firmy. Když Jannis Samaras přebíral ocenění Podnikatel roku děkoval týmu spolupracovníků a zopakoval, že svého otce Kostase Samarase považuje za hlavní podnikatelský vzor.

Životní příběh Kostase Samarase je fascinující. Kvůli občanské válce v roce 1948 odešel jako osmiletý hoch z rodného Řecka. Útěk před válkou rodinu rozdělil. Otec našel útočiště v Polsku, maminka se dvěma dcerami skončila v Albánii a Kostas s bratrem a sestrou byli umístěni v jednom z dětských domovů v Československu. Přestože s maminkou se znovu setkal po čtyřech a s otcem po šesti letech, na odloučení od rodičů nevzpomíná ve zlém.

„Je to těžko pochopitelné, ale mně se nestýskalo. Pocházím z nejzaostalejší části severního Řecka a odtud jsme přijeli do vyspělé Evropy, kde se o nás stát dobře staral,“ řekl Kostas Samaras, když před rokem navštívil výstavku o historii obce Uhelná na Jesenicku. Do tohoto regionu přišel pracovat jako devatenáctiletý zemědělský technik. Našel si zde manželku, se kterou vychoval dvě děti.

Jeho paní ale v pohraničí zůstat nechtěla, a tak se odstěhovali do Opavy, kde projektoval meliorace. Do podnikání se pustil hned po revoluci v roce 1989. „Vycítil jsem, že socialistické zemědělství nemá budoucnost. Měl jsem vazby na Řecko, a tak jsem odtud začal dovážet ovoce, zeleninu a později i nápoje,“ vzpomínal Kostas Samaras, jak v roce 1990 začínali podnikat s dalšími třemi společníky Reném Sommerem, Tomášem Jendřejkem a Reném Musilou.

A jak se vlastně Krnov stal rodným městem Kofoly? Rodina Samarasova si uvědomila, že bude výhodnější sirupy, koncentráty a limonády vyrábět přímo na místě, než je dovážet z Řecka přes půl Evropy. Proto od státního podniku Nealko Olomouc koupili malou krnovskou sodovkárnu.

-Fidel Kuba, dk-