VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gevorg Avetisyan, šéf Marlenky: Tady jsem doma, ale dorty chci dobýt celý svět

ROZHOVOR/ Tady jsem doma, ale dorty chci dobýt celý svět, říká v rozhovoru pro Deník Gevorg Avetisyan, majitel společnosti Marlenka.

2.6.2018
SDÍLEJ:

Společnosti MARLENKA international, s. r. o. založil Gevorg Avetisyan v roce 2003.Foto: Deník / Lukáš Kaboň

Náhodné setkání ve vlaku ho zaválo před více než dvaceti lety z Arménie až do našeho kraje. Vystoupil na ostravském nádraží s celou rodinou a s minimem peněz. Pár let mu trvalo, než našel cestu, jak se tady prosadit. S medovými dorty Marlenka, které začala péct jeho sestra v domácích podmínkách, ale takříkajíc trefil do černého.

Jeho společnost, která se mezitím pevně usadila ve Frýdku-Místku, rok od roku zvyšuje výrobu a nabírá nové zaměstnance. Gevorg Avetisyan se ale nehodlá zastavit. Už obhlíží pozemky pro další továrnu, v létě chce otevírat i svou první kavárnu.

Společnosti MARLENKA international, s. r. o. založil Gevorg Avetisyan v roce 2003.Jak vzpomíná na začátky v tomto regionu a jaké má další plány? To prozradil v rozhovoru pro Deník.

Celý váš příběh je zajímavý už tím, jak jste se vůbec dostal do tohoto regionu – původně tedy do Ostravy. Když jste kvůli válce opouštěli Arménii, tak jste měl přece namířeno do Prahy, kde jste v mládí studoval.
Ano, byl začátek ledna roku 1995 a já jsem s celou rodinou a s dětmi přiletěl z Jerevanu do Moskvy, odkud jsme jeli vlakem do Prahy. Neznali jsme jazyk, neměli jsme moc peněz, ale Prahu jsme si vybrali, protože jsem ji ze studií znal a je to pro mě nejhezčí město. S námi v kupé jel tehdy nějaký Rus a ten mi řekl: „Neblázněte, v Praze je draze. Zkuste Ostravu, to je taky velké město, ale je tam levněji.“ Přesvědčil mě, tak jsme nakonec z vlaku vystoupili na hlavním nádraží v Ostravě.

Vystoupit s celou rodinou v úplně cizím městě je odvážné. Kam jste z ostravského nádražního peronu zamířili?
Vzali jsme si taxík a chtěli zavézt na nějaký hotel. Taxikář nás odvezl na hotel Chemik, kde jsme se ubytovali. Ale tam jsme nemohli být dlouho, na to jsme neměli. Měl jsem jen pár korun z toho, že jsme v Arménii prodali náš dům a pozemek, ale moc jsme za to tehdy kvůli válce nedostali.

GEVORG AVETISYAN Narodil se v Jerevanu v Arménii, v současnosti žije ve Frýdku-Místku a má tři děti

Majitel a jednatel společnosti MARLENKA international, s. r. o., kterou založil v roce 2003.

V rodné Arménii vystudoval Vysokou školu designu v Jerevanu.

Má rád historii, cestování a procházky v přírodě.

Co je vlastně vaše původní povolání? Co jste chtěl v České republice dělat, když jste se sem vydal?
Mám vystudovaný design na vysoké škole v Jerevanu, kde jsem se tím dobře živil. Navrhoval jsem bary, kavárny, kanceláře, měl jsem zaběhnutou firmu na design a spoustu zakázek, ale během té války to bylo špatné, nešla často elektřina, netekla voda… Museli jsme odjet. A designu jsem se chtěl věnovat i tady.

V polovině devadesátých let asi v Ostravě nebyl „hlad“ po službách arménského designéra…
Pronajal jsem si kancelář v areálu dolu Hlubina, dal jsem si inzerát do novin, ale když přišel první člověk, tak jsme se nedokázali domluvit. Byl jsem prostě bez práce, byla to katastrofální situace, už nám docházely peníze a začínal jsem přemýšlet o návratu.

Co byl ten zlom, že jste zůstal?
Neměli jsme peníze na letenky zpět. Musel jsem proto hledat jinou práci tady. S kamarádem jsem se přesunul do Frýdku-Místku, kde jsme si pronajali tehdy volný bar Admiral. Musím říct, že Frýdek-Místek se mi zalíbil na první pohled – město i hory mě hned oslovily, cítil jsem se tady od počátku jako doma v Arménii.

Bar vám ale, pokud vím, také hned příliš nevynášel.
Byly to těžké začátky, nechápal jsem, proč to nejde, bar krachoval. Chodil jsem do nedalekého kostela a modlil se, ať mě Bůh netrestá, že chci pracovat, uživit svou rodinu a dva malé syny, kteří tehdy měli dva roky a tři a půl roku. Pak jsem zjistil, že ostatní bary v okolí fungují lépe, protože mají novější hrací automaty, my měli nějaké staré typy. Nechal jsem je vyměnit a šlo to o něco lépe. Ale pořád ne dobře. No a do toho přijela za námi z Arménie ještě moje sestra, které jsem musel také najít práci.

A tady už začíná příběh Marlenka, že?
Ano, nechtěl jsem, ať sestra dělá barmanku, navíc taky neuměla jazyk. Tak jsem jí řekl, ať upeče ten náš rodinný medový dort. Nikdy na to nezapomenu. Zabalil jsem ho do novin a šel za známým kavárníkem, ať ho zkusí prodat. On ho vzal a za tři hodiny volal, že chce další, ale že už musí být v nějaké krabici. Tak jsem nějaké nakoupil a začali jsme doma dělat další dorty. Pak už jsem je osobně vozil do Ostravy, zájem rostl a sestra pekla v domácích podmínkách čím dál víc dortů.

Společnosti MARLENKA international, s. r. o. založil Gevorg Avetisyan v roce 2003.Jaké je datum narození toho prvního dortu?
Ten první dort pro kavárníka sestra upekla někdy v říjnu 2002. Ale naplno jsme se tomu začali věnovat od 15. května 2003 – to je datum, kdy slavíme výročí Marlenky. To jsme už měli první pronajatý prostor na výrobu medových dortů podle našeho rodinného receptu.

Jméno Marlenka dostal váš dort až později.
Jméno dostal až podle mé dcery, která se narodila 1. srpna 2003, do té doby to byl jen medový dort. Malá dostala jméno Marlenka podle mé maminky, a protože už byl ten náš dort v té době oblíbený, tak jsem hned dal i jemu tohle jméno pro štěstí.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ

Autor: Martin Pleva

2.6.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 15 000 Kč Svářeči Svářeč - zámečník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: místo výkonu práce : Bruntál, Vrchlického 10, Podmínky : svářečský průkaz CO2 výhodou, znalost čtení výkresové dokumentace výhodou, možná kombinace úkolové a časové mzdy., Hlásit se na e - mail : martin.madr@elkoplast.cz, Z : 5.12.2017. Pracoviště: Elkoplast cz, s.r.o. - pracoviště bruntál, Vrchlického, č.p. 1175, 792 01 Bruntál 1. Informace: Mádr, . Výroba - Výroba Zámečníci strojů 17 000 Kč Zámečníci strojů Zámečník, svářeč. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Vzdělání nerozhoduje zaučíme, nástup možný ihned, Svářečský průkaz možno dodělat na náklady zaměstnavatele, Stravenky - 100% hrazené zaměstnavatelem, zvláštní prémie, prémie dle výkonu., Hlásit se na e - mail : Stepan.charnik@intermos.net nebo na tel. č. 730 699 996 / kdykoliv /., Z : 7.8.2018. Pracoviště: Intermos, spol. s r.o. - pracoviště rýmařov, 8. května, č.p. 1245, 795 01 Rýmařov. Informace: Štěpán Chárník, +420 730 699 996. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 25 000 Kč Prodavači v prodejnách Zástupce vedoucího prodejny. Požadované vzdělání: úsv. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce : Rýmařov, Praxe v oboru nebo maturita, stravenky, 5 týdnů ŘD , Výběrové řízení proběhne na ÚP Bruntál dne 26.3.2018 v 9:30 , hlásit se na e - mail : seveckova@penny.cz nebo na tel. č. 724 105 525, Z : 28.2.2018. Pracoviště: Penny market s.r.o. - prodejna rýmařov, Opavská, č.p. 1300, 795 01 Rýmařov. Informace: Monika Ševečková, +420 724 105 525. Ochrana a ostraha - Hasiči podnikových sborů Hasič. Požadované 105 Kč Hasiči podnikových sborů Hasič. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 105 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce : Břidličná, Bruntálská 167, HASIČ, Požadujeme - SOU technického směru, ŘP sk. B,C (podmínka), absolvování oborného výcviku výhoda, trvalé bydliště v Břidličné a okolí, základní uživatelská znalost PC, nepřetržitý provoz, Mzda 105,- Kč/ hod + měsíční prémie + příplatky ze směnného provozu, Hlásit se u Mgr. Škrkoňové - tel. č. 554 222 646, Z : 11.7.2018 A : 2.8.2018. Pracoviště: Al invest břidličná, a.s., Bruntálská, č.p. 167, 793 51 Břidličná. Informace: Ivana Škrkoňová, +420 554 222 646.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Srpen 1968 na severní Moravě a ve Slezsku: demonstrace, zaťaté pěsti a nadávky
60

Antonín Zelenka: Před padesáti lety mě přepadlo velké zklamání

Okupační vojska obsadila v srpnu 1968 i Frýdek–Místek.
60

Na chmelnici jsme uslyšeli burácející řev letadel

Dalibor Norský: Na sloupech se objevovaly nápisy „Proč?“

Dnes je to přesně padesát let, co ocelové pásy tanků a další technika vojsk Varšavské smlouvy v noci na středu 21. srpna překročily hranice a narušily suverenitu Československé republiky.

Vzpomínka novináře Jiřího Šmýda na 21. srpen v Ostravě

Již ráno se konaly velké demonstrace, sovětští vojáci byli zaskočeni, že je místo přivítání čekala nenávist. Jiří Šmýd byl v roce 1968 redaktorem pobočky Československé tiskové kanceláře v Ostravě. Ta měla sídlo v Ostravě v Puchmajerově ulici. Na invazi sovětských vojsk vzpomíná takto:  

Emoce, nedostatek chleba a český klučík v ruském tanku

Bylo mu deset let a události srpna roku 1968 bral spíše jako zpestření dětství. Nakonec se ale dokonce podíval do útrob ruského tanku a poté musel s otcem shánět po celém okrese chleba. Toho byl nedostatek a malý Milan Čierny tehdy chléb věnoval za prohlídku tanku sovětským vojákům. Stalo se v Novém Bohumíně.  

Parní lokomotivy směly vyjet, ale jen v doprovodu hasičů

Sucho a zvýšené riziko požárů po celé republice provází zákazy ohňostrojů a provozování parních lokomotiv.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT