Jaké odpady se na lince zpracovávají?

Na třídicí lince jsou zpracovávány odpady papíru a plastů, pocházející ze svozu separovaných složek komunálního odpadu z okolních obcí. Dále jsou zde dotřiďovány a následně zpracovávány druhotné suroviny z průmyslových podniků a od živnostníků.

Sběrna v areálu vykupuje od občanů plastové fólie a starý papír. Jakou má toto zařízení kapacitu? Co se s odpadem vytříděným a zpracovaným ve Vratimově dále děje?

Celková kapacita zařízení je 25 tisíc tun odpadů za rok, kapacita třídírny ve dvousměnném provozu je 3 tisíce až 6 tisíc tun za rok v závislosti na typu materiálu. Zařízení ve Vratimově upravuje odpady tříděním a lisováním do balíků. Druhotné suroviny jsou následně předávány k recyklaci do papíren, případně pro výrobu plastů. Důležité je, že naše zařízení umožňuje zpracovávat odpady šetrně ve vztahu k životnímu prostředí.

Kolik lidí .A.S.A. ve Vratimově zaměstnává?

Společnost .A.S.A. tímto projektem poskytla pracovní příležitost třinácti pracovníkům. Jde o místa vedoucího celého zařízení, pracovníka údržby a obsluhy strojního vybavení, vážného a deset pracovníků obsluhujících třídicí linku.

Jak hodnotíte první půlrok provozu?

Jednoznačně pozitivně. Ukázalo se totiž, že investice byla v plném rozsahu smysluplná. Zařízení má naplněnou kapacitu a v současné době jsme ve fázi rozhodování o vybudování další třídicí linky, případně rozšíření té dosavadní. Díky vysokým výkupním cenám papíru a plastů, které platíme dodavatelům, máme vstupních surovin dost.

Kolik odpadů jste touto technologií od zahájení provozu zpracovali?

Od ledna do července letošního roku to bylo zhruba patnáct tisíc tun odpadů přepracovaných na druhotné suroviny. Z toho zhruba 3,5 tisíce tun prošlo třídicí linkou.

.A.S.A. byla před časem obviněna, že na pozemcích firmy Zátor – Agrozat v katastrálním území obce Brantice vytvořila divokou skládku a navezla tam nebezpečný odpad z bývalé krnovské slévárny. Můžete se k tomu vyjádřit?

Není pravda, že společnost .A.S.A. ukládala na pozemku firmy Zátor – Agrozat nebezpečný odpad. Byla to čistá stavební suť z převážně nevýrobních prostorů krnovské slévárny, konkrétně beton a cihly. Nezávadnost odpadu potvrdil průzkum zkušební laboratoře akreditovanéČIA Ecochem.

Kam tedy byl uložen kontaminovaný odpad z bývalé krnovské slévárny?

Nebezpečný odpad kontaminovaný provozem slévárny byl prokazatelně uložen na skládce nebezpečných odpadů HBSSslužby s. r. o. v Horním Benešově. Zde byla také odstraněna část směsného stavebního a demoličního odpadu, který nebylo možné dále recyklovat.

Proč se odpad vozil na pozemky firmy Zátor – Agrozat?

Navážení čisté stavební suti bylo zahájeno v dubnu 2004 na základě poptávky společnosti Zátor - Agrozat a podloženo souhlasem Obecního úřadu v Branticích k rekultivaci pozemku. Důvodem byla terénní úprava pozemku bývalé pískovny s cílem vyrovnat terén a následně tuto plochu zatravnit, aby bylo zamezeno vzniku neustále se obnovující černé skládky v tomto prostoru. Celkem bylo vyvezeno necelých 5,8 tisíce tun suti. .A.S.A. ale dostala od České inspekce životního prostředí pokutu za odstraňování odpadu na parcele, kde není ukládání odpadu povoleno… Pokuta nebyla společnosti .A.S.A. uložena za ukládání nebezpečného odpadu na pozemek firmy Agrozat, ke kterému nedošlo, ale za předání ostatního odpadu firmě Agrozat. Ta v té době neměla vyřízené veškeré nutné podklady – platný provozní řád na zařízení k využívání odpadů. Ten však byl v mezidobí vypracován a už také i schválen, nedostatek byl tedy napraven.

Jak vypadá pozemek, na který byl uložen odpad, v současnosti?

Musím znovu zdůraznit, že v žádném případě nedošlo k ohrožení životního prostředí nebezpečnými odpady. Firma Agrozat zažádala Krajský úřad Moravskoslezského kraje o souhlas k provozu zařízení k odstranění odpadů a na základě toho provedla rekultivaci . Dnes je na místě bývalé pískovny a černých skládek louka, která neohrožuje ani životní prostředí, ani zdraví lidí.