Mělo by to být až čtyřicet miliard korun, které mají dostat tři „uhelné“ kraje Česka – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský.

Celkově má jít v EU v příštích sedmi letech do tohoto fondu 17,5 miliardy eur, největší část těchto peněz, 4,4 miliardy eur, spolkne Polsko, které až dosud vyrábí drtivou většinu energie z uhlí.

Z kostelů na Karvinsku.
Kam se bude v kraji po odchodu od uhlí investovat? Projekty nabízí vodní plochy

Přímo v dolech stále pracuje na 140 tisíc Poláků, což je opět výrazně nejvíce v Evropě. Pro porovnání v Česku dnes uhelné hornictví zaměstnává 24 tisíc lidí.

Jedna část fondu pochází z unijního rozpočtu a druhá z Plánu obnovy. Hlavním cílem je podle kanceláře Evropského parlamentu v Praze „pomáhat těm, kterých se dotkne transformace hospodářství směrem ke klimatické neutralitě, aby mohli zvyšovat svou kvalifikaci nebo se rekvalifikovat a snáze tak hledat nové zaměstnání.“

Šance pro tři kraje

Evropský parlament zdůrazňuje, že z peněz se nesmí stavět ani odstavovat jaderné elektrárny. Což v Česku znamená, že peníze nelze použít na přípravu dostavby Dukovan.

Důl Michal z ptačí perspektivy.
VIDEO: Důl Michal z dronu. Industriální památka v Ostravě budí obdiv i nostalgii

Ne všichni jsou ale s odsouhlaseným fondem spokojeni. „Náklady na transformaci v uhelných regionech násobně překračují prostředky, které pro nás budou k dispozici. Jejich využití bude také značně sešněrováno omezeními na čistě zelené projekty. Přesto by bylo fatální chybou ty zdroje nevyužít. Je to pro tři české kraje příležitost, jak zahájit důležitou modernizaci jejich energetiky i ekonomiky,“ řekl Deníku europoslanec Alexandr Vondra.