V kuchyni bývalé restaurace U Urbanů, dnes hospůdky Na Kopečku, je ve čtvrtek 8. září dopoledne živo. Kuchařky mají navařeno obědy pro děti ze škol a školky, ale také jídla na rozvoz a polední menu.

„Máme špenát s vajíčkem a vařený brambor, hanácký talíř se zelím a knedlíkem a salát s grilovaným kuřecím prsem a pečivem,“ vyjmenovává vedoucí kuchyně Lenka Růžičková. „Škola a školka je nějakých sto porcí pro děti plus zaměstnanci,“ doplňuje.

V hospůdce to žije v ostrém tempu. Během rána a dopoledne musí kuchařky navařit a vyexpedovat svačiny a obědy pro školu a školku. Mezi jedenáctou a jednou mohou do restaurace lidé zajít na meníčka a od tří hodin pak lokál funguje jako klasická hospoda.

Současným modelem provozu kuchyně a hospůdky vyřešili v Dolních Studénkách hned dva problémy.

„S výrazným nárůstem počtu dětí ve škole a školkách jsme začali mít velký problém s dovozem stravy. Ti, kteří nám stravu dováželi, nám dali najevo, že kapacitu nejsou schopni uspokojit. A zároveň jsem věděl, že když jako škola a školka odebíráme nějakých 130 porcí jídel, je to na vlastní vývařovnu, ale nebyl prostor. Tuto budovu bývalí majitelé prodávali, tak jsem řekl, pojďme zkusit jednat s novým majitelem, jestli bychom kuchyň mohli zrenovovat a vařit v ní,“ popsal ředitel Základní a mateřské školy Dolní Studénky Jakub Dolníček.

Protože na kuchyň navazuje výčep a lokál, následoval nápad převzít i tuto část provozu. Ujala se jej komunitní škola, spolek navázaný na dolnostudénskou školu. Do Dolních Studének se tak po více než roční pauze vrátil provoz klasické hospůdky. Dosud zde fungovala hospoda u asijské večerky a kavárna na zámku Třemešek, který však leží mimo obec.

„V neděli jsme pořádali velkou brigádu, asi 25 rodičů přišlo dát hospůdku do čista, umýt okna, setřít stoly, prach po výmalbě, bylo to skvělé. Ideál provozu je, aby byly zajištěny svačinky a obědy pro školu a školky, obědy pro všechny strávníky, kteří o to mají zájem, a večerní provoz hospody. A aby to celé bylo soběstačné plus ideálně drobný zisk, který by měl jít do komunitní školy, která ho přerozdělí na školy v přírodě, lyžáky, koupí učebnice, sešity. Proto tu máme slogan, že čím vyšší útrata, tím vyšší by mohly být příspěvky pro děti,“ nastiňuje Jakub Dolníček.