„Fakt, že negativní emoce škodí zdraví, zná lidstvo už dlouho. Pro stav náhlého srdečního selhání napodobujícího infarkt myokardu, kterému předchází negativní emoce ve smyslu náhle vzniklého smutku, žalu či strachu, se v těchto případech již mnoho let v kardiologii užívá termín „syndrom zlomeného srdce“. Teprve mnohem později se ale začalo zkoumat, co může se srdcem udělat náhlá radostná událost," říká Igor Nykl, kardiolog z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

A jedním dechem dodává: „Dnes už víme, že i pozitivní emoce mohou měnit stav našeho autonomního nervového systému a obsah hormonů v těle podobně jako emoce negativní, i když situace není patofyziologicky tak jasná, jako u emocí negativních. A i vlivem emocí radostných tak může dojít k náhlému poškození funkce části levé komory srdeční, provázenému bolestí na hrudi a dušností,“ varuje Igor Nykl s tím, že pro tento stav se využívá označení „syndrom šťastného srdce“.

close Kardiolog MUDr. Igor Nykl. info Zdroj: se svolením společnosti AGEL zoom_in Kardiolog Igor Nykl. Vznik syndromu šťastného srdce zdravotníci zaznamenávají například v souvislosti s oslavou narozenin, svatbou dětí, narozením vnoučat, vítězstvím oblíbeného sportovního týmu, výhrou v loterii, ale i úspěchem u zkoušek či přijímacího pohovoru nebo také v období Vánoc s obdržením dlouho vytouženého dárku. Zajímavostí je, že na rozdíl od syndromu zlomeného srdce, kde je jasná převaha postižení u žen, se syndrom šťastného srdce může relativně častěji vyskytnout i u mužů.

„Co se týče klinického průběhu tohoto syndromu, ten je většinou podobný syndromu zlomeného srdce. Dominující jsou tedy bolesti na hrudi a projevy srdečního selhávání, provázené EKG změnami. V akutní fázi dochází k ochabnutí funkce často jen střední části levé komory, což je rozdíl oproti syndromu zlomeného srdce, kde ochabuje v naprosté většině případů svalovina hrotové části levé srdeční komory. K léčbě mimo klidový režim využíváme v akutní fázi diuretika k odstranění převodnění plic a léky na posílení stažlivosti levé komory srdeční,“ dodává Nykl s tím, že při zahájení vhodné léčby dochází u naprosté většiny pacientů k normalizaci stažlivosti levé srdeční komory v řádech 1 až 4 týdnů. Přesto je na místě toto zajímavé kardiologické onemocnění nepodceňovat a v případě podezření na srdeční obtíže v návaznosti na emočně mimořádně intenzivní událost vyhledat lékaře.

„Syndrom šťastného srdce, stejně jako syndrom zlomeného srdce, nejsou jen metafory známé z krásné literatury či uměleckých děl. Jde o skutečný medicínský problém, na který může člověk i zemřít. I když se říká, že „Smích je nejlepší lékař“ a „Veselá mysl je půl zdraví“, tak taky platí lidová moudrost, že „Všeho moc škodí“. A tím bychom se měli v našem životě i s ohledem na možnost vzniku tohoto syndromu řídit,“ podotkl Nykl.