Jizerská padesátka, tradiční dálkový běh na lyžích zařazený i do světového poháru Ski Classics, má za sebou 49. ročník. Letos se však kvůli nedostatku sněhu nejelo na obvyklé trati z Bedřichova na Jizerku, ale organizátoři byli nuceni postavit tříapůlkilometrový okruh.
„Program byl proto roztažený do tří dnů, kdy se jelo podle výkonnosti. Ti nejlepší vyrazili na trať v neděli," uvedl zkušený rýmařovský dálkový běžec Václav Sedláček, který také startoval mezi elitou. Ti nejlepší běželi patnáct okruhů. I když ne všichni je doběhli všechny.
„Pořadatelé to udělali tak, že koho vedoucí závodník doběhl, ten byl stažen z tratě, ale pořadí mu samozřejmě zůstalo," poznamenal Sedláček, dvojnásobný vítěz českého seriálu dálkových běhů Ski Tour, a pokračoval: „Já osobně bych jel určitě radši standardní trať, ale i tohle mělo něco do sebe. Třeba pro diváky to bylo o mnoho atraktivnější.
Jediné negativum bylo právě to, že ne všichni projeli cílem." Ze sto dvaceti devíti závodníků na startu projelo celou distanci jen šestadvacet.
Svou dominanci ve světě běžeckého lyžování prokázali Norové. Nejenže zvítězil letos suverénní Petter Eliassen a na stupně vítězů jej doprovodili ještě krajané Johan Kjoelstad a Anders Aukland. „V Norsku je to národní sport, mají výrazně větší základnu, než je všude jinde na světě. Tam běhá na lyžích každý.
Navíc oni to lyžování berou dost vědecky, zabývají se tím do nejmenších detailů. A proto jsou taky nejlepší," potvrdil Václav Sedláček a doplnil: „Eliassen je sice mladý závodník, ale obrovský talent. Už loni vyhrál celý seriál Ski Classics a letos to má zase rozjeté na celkové vítězství."
Potěšily i výsledky českých běžců. „Češi taky určitě patří do světové špičky. Sem tam se objeví nějaký Rus nebo Němec, ale jenom my dokážeme se Švédy a Nory držet dlouhodobě krok," povídal borec z Rýmařova a týmový kolega našeho nejlepšího „laufaře" Stanislava Řezáče, který letošní ročník Jizerské padesátky dokončil na 12. místě.
Václav Sedláček skončil v absolutním pořadí elitní kategorie mužů na čtyřicátém místě jako pátý z Čechů.
„Celkový pocit z Jizerské padesátky mám výborný. Vylepšil jsem si své dosavadní maximum. Panovala tam skvělá atmosféra. Tím, že se jelo na okruhu, tak bylo kolem trati více diváků a byli opravdu skvělí," pochvaloval si Sedláček a zmínil i svého kamaráda z Rýmařova: „Přede mnou dojel Pavel Ondrášek. Snažil jsem se ho držet, ale utrhl se mi potom s tou nejlepší skupinou."
Rýmařovský závodník se rok od roku zlepšuje. „Dálkoví běžci zrají s věkem, podívejte se na Auklanda nebo Standu Řezáče. I já cítím, že ty výkony jdou s lety nahoru. Hlavní je se naučit pořádně soupaž, to je základ každého laufaře. Škoda jen, že nemám zase tolik času trénovat, musí mi stačit tak dvě hodinky denně," vysvětloval v civilu záchranář bruntálské záchranky.
Dálkové běhy jsou většinou rovinatější než klasické tratě na běh na lyžích, ale to platí především pro zahraničí. U nás to je jinak. „Profil toho okruhu byl hodně těžký, jak už to u nás bývá. Drsné kopce směrem nahoru a krátké sjezdy dolů. Čekal jsem, jak se s tím poperou právě Seveřané, kteří jsou zvyklí na něco jiného. Ale když je někdo nejlepší, tak je nejlepší v kopci i na rovině," usmíval se dálkový běžec z Rýmařova.
Na konci ledna čeká Sedláčka další velký závod, italská Marcialonga, další podnik světové série Ski Classics. „Je to takový jeden z mých snů, pojedu tam úplně poprvé," těší se na sedmdesátikilometrový „lauf" Sedláček.
V Itálii jej čeká rovinatější profil. „Je to strašně pěkný závod, většinou rovina, ale je zrádný právě svou délkou. Až pět kilometrů před cílem je obrovský kopec, kde se rozhoduje," popisoval rýmařovský borec a dodal: „Tak třeba se podaří dobrý výsledek."
