„Těžko se mi hledají slova, je to bomba, jako bychom žili krásný sen! Když jsme s Lindou v nějakých sedmi letech začali chodit na tenisové kurty, vůbec jsme si nepomysleli, že by to někdy tak daleko mohla dotáhnout. Čekali jsme normální, pohodový život s tenisem,“ směje se maminka Ivana Nosková, která si již užívá důchodu.

„Tenisové snažení dcery, kterou jsme měli již ve zralejším věku, jsme s manželem podporovali hlavně ve školním věku svým časem, výjezdy na turnaje. Jinak ale Linda pochází z normálních poměrů,“ připomněla hrdá maminka, která nyní cítí zvýšený zájem okolí o úspěchy Lindy.

„Zájem o Lindu a její nejbližší s jejími úspěchy roste, i já a ráda jsem už rozdala několik rozhovorů, kamarádi a známí se nyní více zajímají,“ těší Ivanu Noskovou.

Teď toho asi moc nenaspíte, že? Jste sova nebo skřivan?

Tak normálně. Když jsem chodila do zaměstnání, tak se muselo brzy stávat. Ale když je možnost, ráda si, stejně jako Linda, pospím. Protože dcera odletěla na turné do Austrálie hned po Vánocích, tak toho poslední měsíc opravdu moc nenaspíme. Často jdeme spát v deset a musíme si nařídit budíka. Naštěstí jsme s manželem v důchodu, tak to neřešíme… (úsměv)

Překvapují vás poslední výsledky Lindy? Má životní formu?

Tak se na to nedívám. Výkonnostní růst Linda stále potvrzuje, přičemž na výsledky má vliv řada aspektů. Když před rokem v podobném čase Linda do Austrálie odlétala, byla dost nemocná, kvůli zahlenění téměř nemohla dýchat, měla jsem o ni tehdy strach! Ale stejně jako tehdy i nyní se potvrzuje, že místní horka, rychlý povrch jí dost svěčí. Má okolo skvělý tým, který i takticky dokáže naplánovat program a síly.

Jak tento grandslamový turnaj prožíváte? Už do očí vyhrkly slzy štěstí?

S Lindou se v tenisovém světě už pohybujeme nějaký pátek, takové okamžiky už přišly, za mě už na současné cestě Linda se svým týmem předvedla neskutečné výsledky na to, z jakých podmínek pochází. Začali jsme relativně pozdě, navíc z obce s dvěma stovkami obyvatel proti holčičkám z velkoměst a lépe situovaných rodin. Naposledy mě asi dojalo, jak loni právě v Adelaide dokráčela až do finále a zde padla až se Sabalenkovou, to byla první bomba. Letos jsem byla zvědavá, zda to loni nebyla náhoda. A ono ne. (smích) Zdejší rychlý povrch a klima jí zřejmě náramně vyhovují…

Jak lidé ve vaší malé obci vnímají aktuální výsledky Lindy? Zdržíte se při cestě na nákup déle?

Popravdě my jste tady na takové samotě, s lidmi moc do kontaktu nepřijdeme. (smích) Také zápasy sleduji pouze s manželem, na druhý den pak se syny úspěchy Lindy probíráme. Ale všichni už máme svůj život. Já Lindě pomáhám dělat servis v Přerově, kde máme již nějaký čas pronajatý byt, manžel tráví nejvíce času zde doma, chozením a jízdou na kole po horách.

Je ale pravdou, že v posledních dnech je více telefonátů a sms, čím dál více se ozývají přátelé a známí i z míst, kde Linda kdysi začínala, hrávala.

V noci na pondělí byl ale zápas rychlý, skreč Svitolinové byla rychlá… Asi jste si moc nezafandili?

To se stává, v tenise to není nic nenormálního, program je náročný. Pro Lindu to bylo takové rozpačité, s Elinou jsou kamarádky, má za manžela Monfilse, kterého jako dítě obdivovala. Podobně odjakživa byly pro ni vzorem sestry Williamsovy.

Má nyní Linda na další Ukrajinku Jastremskou? Sázkovky Lindu favorizují…

Nevidím jí do hlavy, ale jedno vím! Když si něco vzala za cíl, šla za tím. Už samotná fáze turnaje vás sama hecuje. Věřím, že má velkou šanci na semifinále!

Voláte si s Lindou každý den?

Vůbec ne! Nebudu ji obtěžovat, plkat nesmyly, není proč si každý den volat. Navíc ani ta kvalita videohovorů na takovou dálku není nejlepší. Mají svůj režim, s trenérem dost věcí na práci. Každý den si ale píšeme, posíláme videa. Naposledy jsme si volali po skalpu Polky Świątekové.

Chystáte se podpořit dceru do Austrálie osobně?

Určitě ne, i kdyby hrála finále. Jsem totiž nemocná, samotná daleká cesta je vyčerpávající. Vše sledujeme doma, držíme palce a jsme ve spojení. Za ty roky jsme se společně nacestovaly až až. (úsměv)

Na jakém posledním velkém turnaji jste se byli za Lindou podívat?

Na Roland Garros, do Francie jezdíme s manželem docela pravidelně. Není to daleko, i autem se tam dá dojet, za ty roky jsem už najezdila statisíce kilometrů, myslím, že jsem dobrá řidička. Šoféruji od 17 let.

Je místo, turnaj, který byste chtěla s Lindou absolvovat?

Moc se těším na Wimbledon! Jednou to nevyšlo, loni tam byla oficiálně poprvé, ale to jsem nemohla ze zdravotních důvodů. Moc se těším na tu atmosféru, specifickou hru na trávě. Stejně jako na tradiční jahody se šlehačkou. (smích)

Bude po návratu čekat Lindu nějaké speciální uvítání? Jaké jídlo má od vás nejraději?

Určitě, po více než měsíci se na ni moc těšíme! A s tím domácím jídlem je to složitější. Ona více než tradiční českou kuchyni upřednostňuje mezinárodní kuchyni, čínskou. S hůlkami v ruce nad talířem se cítí nejlépe. Když po mě něco chce, tak mi dává recepty zahraničních specialit. (smích)

Jak je pro vás složité dělat Lindě servis? Kolik to stojí úsilí?

Teď už to tak složité není, má svůj tým, který se o ni postará. Stále však máme byt v Přerově, kde když je, tak jí pomáhám. Nejsložitější to bylo od nějaké sedmé třídy, kdy jsem se jí musela naplno věnovat… Kam se hnula, byla jsem s ní.

Kdy jste začala tušit, že by mohl být úspěšná, světová hráčka?

To se nedá úplně tak říci, o vývoji Lindy jsem tak nepřemýšlela. Byly to postupné kroky, kdy Linda patřila mezi úspěšnější v daném ročníku. Zlomovým byl možná úspěšný juniorský grandslam na Roland Garros v roce 2021.