Milane, kdy jste začal s ježděním na motorce?

„Poprvé jsem řídil motorku v pěti letech. Jednalo se o klasického pincka. V osmi jsem už měl takovouto motorku svoji. S kamarády jsme jezdili po polňačkách a lesních cestách. V patnácti jsem si udělal řidičák a začal jsem jezdit po normálních cestách."

To jste pořád jezdil na pinckovi?

„Poprvé mě na japonské motorce nechal svézt můj kamarád. To mě úplně dostalo a za pár měsíců jsem měl takovou motorku svoji.“

Co na vaši zálibu říkala rodina?

„To víte, že měli ze začátku strach. Nikdy mě však neodrazovali. Spíše naopak a za to jsem rodině vděčný.“

Jak vám šla s ježděním dohromady škola?

„No, abych řekl pravdu, vůbec. Jsem kuchař, číšník a mám barmanský kurz. K této profesi mě to ale nikdy netáhlo, a tak jsem šel hned po škole na vojnu. To jsem jezdil málo. Pak jsem nastoupil k hradní stráži a to už jsem začínal pomalu zase jezdit. Kvůli ježdění jsem šel na útvar do Opavy a dnes pracuji jako hasič u speciálního záchranného praporu civilní obrany v Hlučíně.

Dá se sloučit kariéra kaskadéra a vojáka z povolání?

close zoom_in

„U nás má k motorkám vztah hodně lidí i z velitelství. Je pravdou, že času na trénink moc není, ale práce záchranáře mě baví. Samozřejmě, že nejraději bych se věnoval profesionálně ježdění, ale to zatím nejde.“

Kolik jste za těch mnoho let, co jezdíte, vystřídal motorek?

„Motorek bylo hodně. Určitě víc než deset a byly mezi nimi endura, chopery i crossky.“

To jste ty motocykly rozbil, anebo prodal?

„No, to ne. Samozřejmě, že jsem párkrát spadl při tréninku, ale naštěstí jsem vždy vyvázl bez zranění. Ty motorky jsem prodal.“

Jaký máte nyní stroj?

„Nyní jezdím na motorce Honda, kterou mi před třemi lety poskládal Roman Hladký z Krnova. No a od té doby na této mašině trénuji a jezdím exhibice i soutěže.“

Jezdíte jenom na silných mašinách?

„Ne. Kaskadérské kousky cvičím a předvádím i na mini bajku a mini čtyřkolce Blata. Je to úplně něco jiného, než, na silné motorce.“

Ježdění je nebezpečné, co?

„Mně to vůbec tak nepřijde. Kolikrát semnelidi ptají, který z desítek nacvičených kousků považuji za složitý. Já jim říkám, že jsou všechny jednoduché, když už je člověk umí. Své ježdění považuji opravdu za bezpečné. Jen je hodně nákladné po finanční stránce.“

Kolik vás stojí jeden měsíc ježdění?

„Trénink mě vyjde na třicet až padesát tisíc korun měsíčně. Dávám do toho všechny své peníze a hodně mi pomáhají sponzoři. Prvním z nich byl například Petr Kubalík .Moc sponzorů se mi ale nedaří sehnat. Nikdo v Krnově a tomto regionu nechce podporovat jednotlivce."

Milane, jaký je váš cíl?

„To víte, že se chci stát profesionálním kaskadérem. V současné době je mým cílem co nejvíc tréninků a pak tisíce spokojených diváků na mých exhibicích. Za pár dní odjíždím na exhibice do Itálie. Přeji si, aby to tam vyšlo.“

Máte nějaké krédo?

„Držím se jediného hesla, které zní: Adrenalin je můj nejlepší kámoš.“