Mužstvo okolo ostrostřelců Jaromíra Filipa a Ondřeje Miškova začalo šlapat a nakonec se vyšplhalo až na čtvrtou příčku.

Pozitivem je, že hodně prostoru dostávali mladí hráči, kteří mají potenciál do budoucna. Nejen o tom se rozpovídal hrající sportovní manažer Orcy Filip Fňukal.

Orca zakončila divizní ročník na čtvrté pozici, panuje v klubu spokojenost?

Myslím si, že určitě. Nevydařil se nám úvod sezony a po půlce soutěže jsme byli u dna tabulky. Pak jsme se ale zvedli jak herně, tak výsledkově, a pár kol před koncem jsme věděli, že můžeme skončit nejlépe čtvrtí. Vytyčili jsme si to jako cíl, který se nám nakonec podařilo splnit. Hodnotím tedy ročník pozitivně.

Už jste to nakousl, první tři týmy měly v tabulce velký náskok. Je pro Krnov čtvrté místo maximem?

Podle mého názoru není. Před sezonou jsme měli hodně odchodů, konkrétně nás opustili Hrbolka, Volčík a Krvač. Tito tři skončili, já jsem také na půl roku šel zkusit první ligu do Ostravy, ale po Vánocích jsem se vrátil. Šanci tak dostávalo hodně mladých a může nás těšit to, že máme dostatek juniorů, které můžeme do kádru zabudovávat. Ze začátku sezony bylo vidět, že je to pro ně velký skok, ale makali na sobě a postupem času se přestali bát. Ke konci soutěže už si pravidelně připisovali kanadské body. Když navážeme na druhou polovinu sezony, můžeme být příští rok ještě výše.

Kdybyste měl vyzdvihnout jednoho hráče áčka, na koho byste ukázal?

Není tak jednoduché označit jednoho. Klíčová je pro nás nicméně dvojice Jaromír Filip Ondřej Miškov. Tito borci se starají o devadesát procent našich branek. Jarda Filip je hlavně střelec, ten dá gól z úplně každé pozice. Ondra Miškov kdysi ty šance spíše tvořil, ale teď už chce dávat více branek než předtím. Oba dělají strašně moc bodů a jsou pro nás důležití.

.

Může si klub v budoucnu dělat zálusk i na vyšší soutěže?

Určitě. Naším cílem je vybojovat národní ligu, to znamená postoupit o patro výše. První liga nás ale neláká, protože tam už se jezdí po celé republice, je tam hodně týmů z Čech, jako například Chomutov nebo Ústí nad Labem. Bylo by to velmi náročné na cestování a asi bychom to nezvládli ani finančně. Chceme se dostat do národní ligy a zabydlet se v ní.

Je pro vás náročné skloubit hraní s působením ve vedení klubu?

Úplně náročné to není, ale musím přiznat, že mi to občas vadí. Je třeba brát v potaz to, že jsme úplní amatéři, a tak kolikrát musím pomáhat s organizací domácích zápasů, i když bych se chtěl soustředit na hraní. Přežít se to však dá.

.

Vy sám jste hokejista přeučený na florbalistu, jaké jsou mezi těmito sporty největší rozdíly?

Rozdíl je tam obrovský. Hokej je oproti florbalu takový nahoru dolů, hraje se v obrovském tempu a hra se přelévá ze strany na stranu, zatímco florbal je mnohem více o taktice.

Jak jste jako sportovní manažer spokojen s klubovou mládeží?

Máme neskutečně moc dětí, i když úplně plné stavy nemáme a stále nějaké můžeme přijmout. Soustředíme se na výchovu vlastních hráčů, filozofie klubu je dobře nastavená a všichni trenéři ji dodržují. V minulosti občas bývaly problémy s rodiči dětí, ale dneska už ví, že jdeme správnou cestou. Vychováváme řadu šikovných hráčů, u dětí se snažíme tvořit pozitivní vztah ke sportu, což je také jeden z našich cílů. Myslím si, že se nám práce s mládeží daří, takže jsem v tomto směru spokojen.

Tomáš Chalupa