„Ten sjezd And v kamionu byl famózní," komentoval po osmé etapě Martin Kolomý. V etapě před dnem volna dojel staroměstský jezdec na šesté pozici, a před závěrečnými pěti pokračováními letošní Rallye Dakar mu patří zatím osmé místo.

Jak se ale ukázalo, za vybojované pozice zaplatil Martin Kolomý vlastní krví, kterou měl naplněna celá ústa. Prokousnul si totiž při svižné jízdě jazyk.

Zranění si přivodil reprezentant bruntálského okresu v dunách. Kamion zvaný Fat Boy vyvezl na domnělou dunu, z níž se hodlala posádka rozhlédnout po další trase. „Bohužel se ukázalo, že to nebyla duna, ale pískem zasypaná skála. To byla taková rána, že jsem si prokousnul jazyk a prasklo námi i čelní sklo.

Trochu jsme tam pak uvízli a museli jsme hrabat, ale nakonec nám ta etapa docela vyšla," uvedl po příjezdu do bivaku Martin Kolomý.

Krásně se vyspali

Závodník týmu TATRA Buggyra Racing dál prozradil, že byla osmá etapa kombinací rychlých pist, tedy drah v solných pláních s pouštními dunami. Zajímavostí byl sjezd z pouštní hory ve výšce přes tisíc metrů nad mořem, kde se jezdci propadali kilometr dolů a etapa končila přímo u bivaku v Iquique v úrovni moře.

Enormně náročný sjezd je oblíben mezi posádkami i mezi diváky, kteří se mají věru na co koukat.

Poprvé v historii novodobého, ale též původního afrického Dakaru, se závod zastavil v jednom bivaku hned na čtyři dny. Důvodem byly maratonské etapy, které nově na vlastní kůži zažily i posádky kamionů. Tento čas tak mohly doprovodné týmy v Iquique využít jak k odpočinku, tak k přípravám závodních speciálů do dalších bojů.

Nevyzpytatelné duny

„Dneska jsme se parádně vyspali, v bivaku byl totiž výjimečně klid. Kluci od Kamazu sice pracovali na autech ze všech nejdéle, ale v porovnání s klasickým bivakem tu bylo až nezvyklé ticho," liboval si Kolomý.

Jak jsme informovali, pondělí 12. ledna bylo na Rallye Dakar odpočinkovým dnem. Posádka Martina Kolomého měla možnost užívat zasloužené relaxace.

„Mechanici mohou zkontrolovat našeho Fat Boye. Po volném dnu se pustíme do bojů o vyšší příčky v celkovém hodnocení a povzbuzuje nás, že od sedmé pozice nás dělí necelých pět minut," sdělil Kolomý, který letošní pouštní duny považuje za nejhůře překonatelné vůbec.

„Organizátoři si s námi navíc pohráli i tím, že se přes stejné úseky jede hned několikrát a stopy pak jsou hodně matoucí. Občas je to trochu loterie, komu to vyjde, což bylo ostatně i vidět. Snad ani jednomu z nás nevyšly všechny duny, každý jsme se v nějakých zasekli. Asi příště budeme v přípravě trávit více času jízdou v písku," dodal Kolomý.