Neuvěřitelné utkání sehráli ve čtvrtek v nové domácí hale florbalisté Orcy Krnov proti týmu FBC Ossiko Třinec v rámci 3. kola Poháru České pojišťovny.

Třinečtí sice budou v nové sezoně nastupovat až v nejnižší soutěži, ale ve 2. kole Poháru se jim podařilo vyřadit druholigový Frýdek-Místek. Krnovští si stejně jako před rokem poradili se Štěpánkovicemi. Střetnutí slibovalo zajímavý souboj.

Krnov se však od počátku nemohl dostat do hry, hodně propadal a hosté toho využívali. Dařilo se jim přecházet do rychlých brejků a hlavně do přečíslení, ze kterých sázeli jednu branku za druhou. Po skončení první dvacetiminutovky svítilo na ukazateli pro domácí hrozivé skóre 2:6.

V prostřední části to na hrací ploše trochu jiskřilo. Úvod druhé části byl ve znamení vyloučení, ale také krnovského snížení. Smůla se však Orcy držela, klíčový útočník Ondřej Miškov si obnovil zranění kolene, Jiří Planý se po protestech na adresu rozhodčích pakoval na čtrnáct minut na trestnou lavici.

Závěrečné dějství však přichystalo drama vpravdě shakespearovské. Krnovští se do protivníka zakousli a vyvinuli obrovský tlak na branku Třince. Pomalu, ale jistě dotahovali jeho náskok. Dvě minuty před koncem prohrávali jen o gól 6:7 a odhodlali se k power play. Minutu a tři sekundy před závěrečnou sirénou se Jiří Planý omluvil za své vyloučení a vyrovnal na 7:7.

Šlo se do prodloužení, které bývá velice nevyzpytatelné. Třinečtí byli po vyrovnání trochu skleslí, zato Krnov si florbalu užíval. Uběhly čtyři minuty, Blaho nepřesně vystřelil, ale míček si našel Jaromír Filip a poslal Orcu Krnov do čtvrtého kola Poháru ČP, 8:7. V hale pak vypukla obrovská euforie.

FBC Orca Krnov - FBC Ossiko Třinec 8:7 pp (2:6, 1:0, 4:1, 1:0)
Branky Krnova: Planý 3 (Fňukal 2, Filip), Filip 3 (Lhoťan), Hrbolka 2 (Planý)
FBC Orca Krnov: Frydrych - Vrchovský, Bachroň, Zakopčan, Planý, Krvač, Hrbolka, Vaľočík, Nunvář, Lhoťan, Miškov, Fňukal, Gajdoš, Blaho, Filip

Štěpán Lhoťan: Pořád jsem věřil, že zápas nakonec vyhrajeme

Hrající kouč Orcy Štěpán Lhoťan (č. 20)Hrající trenér krnovských florbalistů Štěpán Lhoťan (na fotografii uprostřed s číslem 20) prožíval spolu s týmem pohádkový příběh vítězného utkání proti Třinci. Jak viděl utkání, které už bylo prakticky ztracené, ale nakonec vyhrané v prodloužení, on?

Třinec hraje podle tabulek nejnižší soutěž, ale z Poháru vyřadil druholigový Frýdek-Místek. Jaký to byl soupeř a co jste od něho očekávali?

Zdání klame. My jsme věděli, jak hrají, protože jsme je potkali v základní skupině. Věděli jsme, že jsou na tom hodně technicky dobře, jsou běhaví, hrají výborný florbal minimálně na úrovní Moravskoslezské ligy.

V základní skupině jste s nimi hráli 6:6, ale dlouho jste v pohodě vedli.

Vedli jsme 5:1, pak jsme polevili a jim se to v poslední minutě podařilo dotáhnout.

Čtvrteční utkání se oproti tomu prvnímu vzájemnému ve skupině hodně lišilo, že?

Ve čtvrtek jsme čekali, že přijedou z Třince po skoro dvouhodinové cestě unavení z auta, že na ně vletíme a rozbijeme je, ale opak byl pravdou.

Co se stalo? První třetinu jste prohráli 2:6.

Neplnili jsme úkoly, které jsme si řekli. Hráli jsme naivně a špatně bránili. Oni jsou strašně šikovní na míčku. Snažili jsme se do nich chodit, ale oni nás lehce obehrávali a přečíslovali. Snad první tři, čtyři góly padly do prázdné branky, byla to pořád přečíslení tři na dva nebo dva na jednoho.

Moc nám to na hřišti nefungovalo, prohrávali jsme všechny souboje, u všeho byli pozdě. Určitě jsme je nepodcenili, těžko říct, co s týmem bylo.

Ve druhé třetině se hra vyrovnala, spíš jste začali mít navrch, ale moc branek nepadlo.

Přišli jsme do šatny a chtěl jsem, abychom na tu první třetinu úplně zapomněli, byla to katastrofa. Už kvůli divácké návštěvě jsme chtěli ještě se stavem 2:6 něco udělat. Dal jsem klukům jasný cíl, druhou třetinu musíme vyhrát, bylo jedno, jestli 10:0 nebo jen 1:0. Potřebovali jsme se od něčeho odrazit.

Vyhráli jsme ji nakonec jen 1:0, ale šancí už jsme měli opravdu spoustu. Zdálo se mi, že Třinec přestal trochu hrát. Nehráli tak důsledně, jakoby se trochu báli o výsledek.

V poslední třetině jste už diktovali tempo a povedlo se nakonec vyrovnat. Zkuste to popsat.

Měli jsme obrovský tlak. V každé šanci rozhodovalo o tom, jestli bude nebo nebude gól, pět centimetrů. Kolikrát jsme si vytvořili závar na brankovišti, chtěli to tam dosekat, ale odráželo se to vedle. Každopádně jsme do nich šli úplně na krev, chtěli jsme to urvat. Někteří už asi nevěřili, já jsem věřil pořád, že se to povede.

Co bylo rozhodujícím momentem, kdy se utkání zlomilo na vaši stranu?

Zlomovým momentem byl nájezd za stavu 3:6, Dan Hrbolka jej proměnil, ale chvíli na to, jedenáct minut před koncem, jsme dostali sedmý gól. A Třinec, podle mě, podlehl dojmu, že už to mají v kapse. Myslím, že i polovina lidí v hale si myslela, že je hotovo. Trošku jsme promíchali sestavu a začalo to šlapat.

Konec byl infarktový.

Úplně neuvěřitelný. Dvě minuty před koncem, když jsme prohrávali jenom o gól, jsme šli do šesti. Minutu a tři vteřiny před koncem Jirka Planý, který má být na hřišti a ne na trestné lavici, vyrovnal na 7:7.

Jiří Planý byl hlavním „hříšníkem" zápasu, dostal čtrnáct trestných minut. Za co?

Vyfasoval dvě plus dvě plus deset minut. Byl tam faul a on s ním hlasitě nesouhlasil, tak šel na trestnou lavici (usmívá se) Ale pak ukázal, že je hráčem, který umí rozhodovat zápasy, a na konci propálil gólmana a zajistil nám prodloužení. Hala se úplně třepala pod fandícími diváky.

Co rozhodlo v prodloužení?

Bylo to o štěstí. Možná na naší straně byla zkušenost, už hrajeme pohár třetím rokem a pokaždé jsme se dostali do těchto play off zápasů. Dostat se do tohoto třetího kola Poháru bereme jako povinnost. V základní skupině nejsou ty týmy tak kvalitní, pak jsme dostali Štěpánkovice a ve třetím kole Třinec. Mohli jsme hrát i s druholigovým Frýdkem-Místkem. Loni nás právě ve třetím kole vyřadila druholigová Olomouc.

V prodloužení jsme byli na koni. Dotáhli jsme na 7:7 a byli v laufu. Pro Třinec to bylo těžké, ztratili vyhraný zápas, dali hlavu dolů a už se nezvedli. Já jsem ten rozhodující gól ze střídačky ani neviděl. Vím jen, že Adam Blaho vystřelil vedle a Jarda Filip ukázal, že je střelec a odražený míček dostal do branky.

Jak se hrálo před vlastními fanoušky?

Atmosféra byla super, ještě lepší než při minulém zápase se Štěpánkovicemi. Tam bylo fanoušků asi sto sedmdesát, ale myslím, že ne všichni šli na florbal, někteří byli vůbec poprvé. Teď bylo asi sto třicet lidí, byly tam bubny, skoro jak v Turecku na fotbale, jen ohně chyběly (směje se).

Lidi pořád fandili, i když se prohrávalo, tak povzbuzovali. Možná ten začátek byl z naší strany proto tak rozpačitý, protože nejsme zvyklí hrát před tak úžasnou kulisou. Už kvůli nim jsme chtěli dostat ten zápas aspoň do prodloužení.

Který soupeř vás čeká teď?

Máme nasazeného, budeme hrát s Kopřivnicí, což je nováček 1. ligy. Hráli jsme s jejich béčkem a to je úplně něco jiného. Máme čtrnáct dní na to, abychom si určili, kdy budeme hrát. Určitě budeme hrát doma, ale na termínu se ještě musíme domluvit.