Sportovci 185 zemí se přijeli utkat do italského Říma v bazénovém plavání, synchronizovaném plavání, skocích do vody, vodním pólu a dálkovém plavání.

České dálkové plavání reprezentovalo šest plavců – Rosťa Vítek, Silva Rybářová, Jana Pechanová a Honza Pošmourný z Komety Brno, Jakub Fichtl z Radbuzy Plzeň a Libor Smolka z plaveckého oddílu TJ Krnov, kteří přijeli bojovat na tratích pět, deset a dvacet pět kilometrů o co nejlepší umístění. Čekaly je nesmírně náročné závody v Tyrhénském moři, poblíž slavné pláže Lido v Ostii u Říma.

Pořadatelé postavili pro dálkoplavce výborné zázemí a dva a půl kilometrovou trať, kde mohli i diváci sledovat líté boje na celém okruhu. Bohužel, těsně před začátkem soutěží přišla obrovská bouře, která rozmetala všechno zařízení na moři a poničila veškeré zázemí.

Okruh na moři nebyl příliš kvalitní

Objekty na souši se pořadatelům podařilo s nasazením všech možných sil opravit, okruh na moři však již nestihli připravit na úrovni, odpovídající mistrovství světa. A to zejména pocítili závodníci na nejdelší trati.

Soutěže se termínově přesunovaly, pořadatelé se báli dalších bouří, dokonce se jednalo o přesun na nedaleké jezero Lago di Bracciano, nervozita se dala mezi závodníky krájet. Rozhodnutí mezinárodního rozhodcovského výboru bylo nakonec jednomyslné – plave se v moři.

Naši se pustili do bojů s dalšími 180 dálkaři nebojácně, na trati pěti kilometrů vybojovala zkušená Jana Pechanová jedenácté místo, nováček světové soutěže Rybářová schytala spoustu ran a doplavala třicátá. V mužích Honza Pošmourný, který je držitelem českého rekordu na pět kilometrů z krnovského bazénu, prodal svou rychlost a dojel sedmnáctý s minimální ztrátou na vítězného Lurze z Německa, Kuba Fichtl dohmátl dvacátý.

Hesla o účasti se na 25 kilometrech nenosí

Ještě menší rozdíly byly na trati deseti kilometrů, za opět vítězným Lurzem dojel Fichtl na vynikajícím dvanáctém místě, Pošmourný odpadl z vedoucí skupiny jeden kilometr před cílem, když už nevydržel pekelné tempo a dojel třicátý druhý.

Děvčata se oproti pětce výrazně zlepšila, Pechanová finišovala desátá s pouhými třinácti sekundami ztráty, Rybářová se poučila a zaostala za vítěznou Payne z Anglie, dvacáté třetí místo je pro Silvu výtečný výsledek.

Závody na pět a deset kilometrů proběhly za krásného a bezvětrného počasí, moře bylo velmi shovívavé. Jako by si vše schovávalo na maratonce.
Poslední den dálkoplaveckých soutěží je již tradičně vyhrazen královské disciplíně a to dvaceti pěti kilometrovému maratonu. Je již tradicí, že v této disciplíně startují jen ti, kteří mají ambice doplavat na předních pozicích, olympijská hesla o účasti se nenosí, trať je příliš dlouhá a pekelná, do poslední chvíle se může cokoli stát. A Řím nebyl výjimkou!

Vítek uvažoval o ukončení závodu

Závodníci startovali za relativně dobrého počasí, Česko reprezentovali velezkušený Rosťa Vítek a nováček na světové soutěži Libor Smolka. Čekalo je deset kol na dva a půl kilometrů dlouhém lichoběžníkovém okruhu.

První dvě kola byla z hlediska závodně-povětrnostního bez problémů, nástupy peleton pochytal a moře se vlnilo přijatelně. Problémy nastaly po asi půldruhé hodině. Zvedl se vítr, s ním vlny a začalo být zle. Závodníci jsou na dlouhé vlny uprostřed moře zvyklí, ty kolem dvou a půl metrů se dají zvládat.

Problémem bylo umístění okruhu, protože asi kilometr se jel u pobřeží v příbojových vlnách, převážná většina z toho proti nim. Příboj navíc utrhl jednu z občerstvovacích lodí, takže kapitán odtáhl loď na otevřené moře, kde sice bylo možno loď ukotvit, ale ztratila smysl pro kvalitní krmení závodníků. Velmi nervózní byl z této situace Rosťa Vítek, který dokonce uvažoval nějakou chvíli o tom, že závod ukončí.

Smolka se propadl, když ztratil směr

Krizi překonal a plaval dál. Libor si s tím příliš hlavu nelámal, za plavky si nastrkal větší množství gelů a pokračoval uprostřed pelotonu v ukrajování dalších kilometrů. Tempo se zvyšovalo, bylo jen otázkou času, kdy favorité udeří a pokusí se rozhodnout závod pro sebe. Po uplavání dvaceti kilometrů nasadil domácí Valerio Cleri k finiši a takto finišoval celých zbývajících pět kilometrů.

Pole se během chvilky roztrhalo, z našich rychleji reagoval Rosťa a stíhal vedoucí na devátém místě s nevelkým odstupem. Libor se propadl na závěr asi patnáctičlenného vláčku, ale bylo vidět, jak skvěle se rve s příbojem a dotahuje se na další „vagonky“ V průjezdu do posledního kola už bylo jasné, že Clerimu může konkurovat jen Australan Grimsey.

Rosťa jel na devátém místě a Libor se probojoval na skvělou desátou pozici a zřetelně se přibližoval k Rosťovi. Libor se otočil 1500 m před cílem kolem bojky, na které v té chvíli nebyl žádný doprovodník, který by ukázal ve vlnách kurz a zamířil mimo okruh. Takto pokračoval 200 m, než se mu podařilo najít správný směr. Za tuto chvíli se propadl na čtrnácté místo a trenéři propadli beznaději.

Mrůzek: Výsledek našich plavců je historický

To, co se dělo dál, se jen tak nevidí. Libor, který se již zorientoval, zvýšil ještě úsilí, začal stíhat plavce plavající před ním a probojoval se na jedenácté místo. Závodníci se blížili k cíli, každý chtěl být sám a co nejvíce vpředu.

Američan, který již měl žlutou kartu se ve skupince bojující o čtvrté až osmé místo pobil o pozici a byl odměněn druhou žlutou, což i v plavání znamená, že byl vyloučen ze závodu. A naši se posunuli dopředu – Rosťa Vítek finišoval na osmém místě se ztrátou 6 minut na vítězného Cleriho, Libor Smolka dohmátl za další dva a půl minuty na desátém místě.

„Výsledek našich na trati dvacet pět kilometrů je historický, ještě nikdy na žádné plavecké světové akci nedoplavali dva češi v první desítce. O to víc těší, že se to podařilo plavci TJ Krnov Liborovi Smolkovi a Rosťovi Vítkovi, který se po řadu let připravuje s plavci TJ Krnov na plaveckých kempech,“ prozradil Michael Mrůzek. (red)